Problémem podle odborníků ale je skutečnost, že bez mezinárodně stanovených standardů, které lidem umožní najít místa, kde je tato procedura bezpečná, riskují podstoupit zákrok na klinikách, jež nemají odpovídající úroveň. V některých případech pak páry nevědí například od koho pochází darované vajíčko.

Od 25. července 1978, kdy se ve Velké Británii narodila Louise Brownová jako první dítě ze zkumavky, na celém světě díky umělému oplodnění přišlo na svět více než 3,5 miliónu dětí. IVF většinou podstupují ženy ve věku 30 až 39 let. Ovšem v současnosti jejich počet rychle stoupá, protože čím dál tím víc žen odkládá těhotenství do pozdějšího věku. I v Česku díky čím dál větší neplodnosti stále více páru podstupujue umělé oplodnění.

Umělé oplodnění zahrnuje chirurgické odebrání vajíček z vaječníků ženy a jejich laboratorní oplodnění spermiemi. Lékaři poté vyberou nejlepší embrya - obvykle jedno nebo dvě - a vloží je do dělohy ženy.

Nejvyšší počet umělých oplodnění se provádí v Evropě následované Spojenými státy. Ovšem jednotná pravidla neexistují, a tak některé země povolují postupy, které jsou v jiných nelegální. V Itálii například není možné zmrazit embryo.

Podstatné rozdíly jsou také v maximálním počtu embryí, které mohou lékaři přenést do ženina lůna. V Británii a Skandinávii to je jedno nebo dvě, ovšem jiné země toto omezení nemají, což zvyšuje riziko dvojčat či trojčat.