Pro většinu partnerů, kterým se nedaří počít dítě, je celá situace psychicky velmi náročná. Každý další neúspěšný pokus v sobě přináší další zklamání, stres a jen málokterý vztah je tento nápor schopen zvládnout. Proto by všichni měli co nejdříve navštívit odborníka a vše zbytečně neodkládat.

Pokud se lékaři shodnou, že možnost přirozeného otěhotnění je opravdu minimální či vůbec žádná, pak přichází na řadu rozhodnutí - umělé oplodnění či adopce.

Adopce často přichází na řadu, až po vyčerpání možností IVF, metody omělého oplodnění, a lidé ji berou až jako poslední šanci jak mít vlastní děti. Podle odborníků by o této variantě měli partneři uvažovat i dříve.

Možnosti je nutné pečlivě zvážit a každý by měl říci, co je pro něj přijatelnější. Záleží nejen na psychických a fyzických limitech obou partnerů, ale také na ochotě spolupracovat při dlouhodobé terapii. Nezanedbatelná je také stránka finanční, a pro mnohé i etická rovina problému terapie neplodnosti.

Umělé oplodnění provází mnoho obav

Umělému oplodnění se nejčastěji brání věřící páry, pro které jde o naprosto nepřirozenou věc, která se vylučuje s jejich vírou. Je velmi těžké tyto páry přesvědčit, že tomu tak není, ale nelze je za to odsuzovat.

Pro některé lidi je neplodnost známkou méněcennosti či vlastní neschopnosti, proto se bojí, aby se o tomto problému nedozvědělo okolí. Pečlivě tak tají, jakým způsobem jejich dítě přišlo na svět.

Léčbu není radno odkládat

"Pokud si partneři své rozhodnutí obhájí a rozumně odůvodní, je dobré začít s terapií včas. V průběhu léčby totiž mohou být postaveni před další problém. Ačkoliv se úspěšnost metody pohybuje kolem 30 až 50 %, je vždy otázkou času, kdy se ženě opravdu podaří otěhotnět. Navíc čím je pacientka mladší, tím jsou podmínky pro oplození příznivější, a její šance na otěhotnění tak vyšší," vysvětlují odborníci na www.zenska-neplodnost.cz .

Lidé často mění své názory po prvním neúspěchu

Metoda IVF není vždy úspěšná a aby žena otěhotněla, musí často podstoupit i několik pokusů, což je náročné především po psychické stránce. Proto i když je pro mnohé páry zpočátku adopce naprosto nepředstavitelné řešení, po prvnímu neúspěchu o ní mohou začít uvažovat.

Pro partnery se stane prioritou jejich sen mít rodinu a přestane jim vadit fakt, že by vychovávali dítě bez ohledu na jeho původ. Začnou se rozhodovat, zda zažádat o adopci. Touha stát se rodičem a věnovat svůj čas, sílu, tvořivost i finance dítěti pak převáží nad obavami z možných potíží.

Rozhodnout se, jestli je lepší adopce nebo umělé oplodnění, musí každý pár sám. Vždy je potřeba, aby partneři zvážili všechny okolnosti a podle toho se dohodli, které řešení je pro oba z nich tím nejlepším.