Pro MUDr. Ráju Lodinovou-Žádníkovou to byl závěr výzkumu, který udělala v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Ale nikoliv v současnosti, což je na něm paradoxně pozoruhodné. Začala ho dělat hluboko před rokem 1989. Stala tak jedním z prvních vědců na světě, kteří všimnuli vztahu mezi složením střevní mikroflóry, které probiotika pozitivně ovlivňují, a výskytem infekcí i alergií.

Proslulou se podle všeho nestala jen kvůli tomu, že šlo o takzvaně malou studii, která zahrnovala několik desítek lidí. Na té nebylo zajímavé jen její objevné zjištění, ale i relativně dlouho přetrvávající pozitivní efekty probiotik (použila nepatogenní bakterií E. coli). Potvrdilo je hodnocení, které lékařka udělala po deseti a dokonce i po dvaceti letech. Ten výzkum je sice malý, ale velmi originální a odvážný (šlo o miminka). Navíc významně předběhl svou dobu.

Abychom to pochopili hlouběji, musíme si uvědomit například fakt, že ještě na začátku devadesátých let se vědecké práce o probiotikách počítaly do desítek. Teprve až dnes jsou jich tisíce.

Zoufalá doktorka

Půlroční dítě, které propláče celé noci, protože ho bolí bříško, dokáže svou matku úplně vyřídit. Ještě paradoxnější bylo, když se takhle postiženou matkou stala lékařka. Běhala pak od kolegy ke kolegovi z jednoho vyšetření na druhé a výsledek byl téměř nula. Nemohla se ubránit pocitu, že se na ni kolegové dívají jako na pošuka, neurotičku a hysterku.

Docela dlouho jí trvalo, než se propracovala k výzkumům doktorky Lodinové-Žádníkové a přípravku, který vznikl na základě zmíněných studií. Když ho dala dceři, její problémy ustoupily tak rychle, že to vypadalo skoro jak v nějaké naivní pohádce. Konečně se mohla vyspat a přestat se trápit. Co to pro ni znamenalo, těžko pochopí člověk, který něco takového neprožil.

Jestli byly potíže její holčičky jenom zažívací nebo se na nich podílela také imunita, respektive špatná snášenlivost určitých látek v potravě, to už dnes asi nikdo nezjistí.

Prevence už před porodem

To, co však vědci začali zjišťovat v devadesátých letech o vztahu probiotik a imunity bylo velice zajímavé. Třeba skandinávští badatelé přišli na to, že děti matek, které v těhotenství jedly probiotika, tedy tablety s bakteriemi mléčného kvašení, měly méně alergií a ekzémů. Začaly je brát měsíc před porodem a vydržely až do té doby, než přestaly kojit.

Finští lékaři přišli zase na to, že u dvou až čtyřletých dětí snížila pravidelná konzumace výrobků s laktobacily riziko vypuknutí atopického ekzému, tedy ekzému alergického původu, téměř o polovinu. A u dětí, které ekzém měly, se jeho stav zlepšil po dvou měsících.

Normální reakce místo nenormálních

Podle Bengta Björstena z Centra pro výzkum alergií ve Stockholmu, kterého jsem potkal na mezinárodní konferenci v Bruselu, je vytváření správného bakteriálního prostředí v našem trávicím a vylučovacím traktu velice důležité pro normální vývoj našeho imunologického systému.

Na základě studií se zdá být reálný i předpoklad, že nás probiotika mohou do určité míry chránit před vznikem alergií a dokáží rozvíjet normální reakce místo alergických.

Větší riziko po císařském řezu

Odborníci už vědí, že při porodu dochází k prvnímu kontaktu dítěte s laktobakteriemi v pochvě a pak na prsních bradavkách. To je důležité pro správný vývoj jeho zažívání stejně jako imunity.

Není podle nich náhodou, že dětem porozeným císařským řezem nebo kojeným umělou výživou hrozí větší riziko alergií, atopických ekzémů nebo astmatu. Třeba u dětí s vysokým rizikem vzniku atopického ekzému našli ve střevní flóře přemnoženou jednu ze škodlivých bakterií (klostridii), a naopak málo bifidobaktérií.

Vnímat je pozitivně, ale zároveň střízlivě

I když efekty probiotik bývají zajímavé, musíme je vnímat střízlivě. „Alergické stavy jsou komplexním zdravotním problémem a proto se také komplexně, a často i složitě, léčí,“ říká prof. MUDr. Anna Šedivá, CSc. primářka z Ústavu imunologie ve FN v Praze Motole. „Probiotika představují u alergických dětí jen jednu část celého souboru léčebných opatření. Na druhou stranu je nutné vyzdvihnout, že bývají cennou strategií podloženou výzkumem, navíc strategií s minimálními riziky. Proto patří do arzenálu velmi užitečných zbraní proti alergii a dalším civilizačním nemocem.“

Oběti hygieny
Nejde ovšem jen o probiotika a prebiotika, která vytvářejí probiotikům živnou půdu. Jde také o přirozený kontakt dítěte se zdraví prospěšnými mikroby. Laicky by se dalo říct se zdraví prospěšnou špínou jaká byla dřív třeba na vesnických dvorcích.
Není podle nich náhodou, že nejméně alergii je v málo vyvinutých zemích, kde značná část obyvatel žije na vesnicích. Značná část vědců se totiž domnívá, že přílišná hygiena, která vytváří nepřirozené bakteriální prostředí, je jedním z hlavních důvodů rozvoje alergií v poslední letech.
Výzkumy a klinické studie však ukazují i to, že probiotika, která dokáží zlepšit stav střevní mikroflóry, mohou do určité míry stimulovat také imunitu i obranyschopnost, nebo částečně korigovat určité problémy, které se správným vývojem imunity souvisejí. Signalizuje to řada výzkumů.
Probiotika při tom vstupují do systému střevní mikroflóry přirozeně a šetrně. Špatné bakterie neničí, spíš je vytlačují tak, aby vznikla rovnováha mezi těmi prospěšnými a škodlivými. „Pokud je totiž systém v rovnováze, bývá odolný," řekl na posledním kongresu o probiotikách v Paříži prof. Philippe Marteau, gastroenterolog Evropské nemocnice G. Pompidoua. "Když se rovnováha naruší, stane se zranitelným."