Návrh novely školského zákona, kterou by měla v blízké době projednat vláda, chce doma vyučovaným žákům zavést každé pololetí konzultace ve škole.

To se však vůbec nelíbí Asociaci pro domácí vzdělávání. Tvrdí, že školy nebudou mít na konzultace dostatek peněz kvůli sníženému normativu, který na individuálně vzdělávané děti dostávají. Právu to potvrdila Judita Kapicová z předsednictva asociace.

Ministerstvo chce povinné konzultace

„Pro účely výraznější prevence případných problémů s tímto mimořádným způsobem plnění povinné školní docházky navrhujeme některá zpřísnění, jež by měla zmenšit případná rizika,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.

Chystané konzultace mají podle ní podchytit nedostatky ve vzdělávání dříve než u dosavadního pololetního přezkoušení. Jejich počet, termíny, obsah i formu přitom stanoví ředitel školy.

Pravomoci v rukou ředitele

Kromě konzultací chystá ministerstvo i možnost přizvat k pololetním zkouškám – pokud o to ředitel školy požádá – pracovníka poradny. „Zavádí se i pravomoc ředitele školy vyžádat si před konáním zkoušek za druhé pololetí vyjádření školského poradenského zařízení k pokračování individuálního vzdělávání,“ upozorňuje Böhmová.

Rovněž se rozšiřují možnosti pro jeho zrušení, například pokud se žák opakovaně nedostaví ke konzultacím či pokud školské poradenské zařízení nedoporučí pokračování. Asociace pro domácí vzdělávání (AVD) k tomu namítá, že stávající zákonná úprava v Česku je už nyní přísnější než v jiných státech a kontrola rodičů dostatečná. „Další zpřísnění pravidel by mnoho rodin zbytečně omezilo a zamezit ojedinělým případům týrání by se asi stejně nepodařilo,“ domnívá se Kapicová.

Ministr školství Ondřej Liška (SZ) se proto včera sešel s představiteli AVD a nad věcí diskutovali. „Přístup pana ministra oceňujeme a doufáme, že se shodneme na úpravách, které budou přijatelné pro všechny zúčastněné strany,“ řekl prezident asociace Jiří Tůma.

Hrozí individuálně vzdělávaným dětem izolace od vrstevníků?

Důvodem, proč rodiče pro své děti individuální vzdělávání volí, bývá často výrazné nadání dětí, specifické poruchy učení či zdravotní problémy.

Výhodou domácí výuky je její vyšší efektivita. Naopak určitým rizikem, jak tvrdí kritici, může být nedostatečná socializace dítěte; pakliže se dítě nepohybuje v kolektivu, hrozí mu izolace, tedy to, že bude mít problémy s komunikací se svými vrstevníky a z toho plynoucí problémy se zapojením do kolektivu.

S tím nesouhlasí dětský psycholog Václav Mertin: „Podle zkušeností je počet sociálních kontaktů dětí z domácího vzdělávání ve srovnání s dětmi s ‚normální‘ školní docházkou srovnatelný, ba i vyšší, pokud děti navštěvují velký počet kroužků. Díky volnému času, kterého mají ve srovnání se ‚školními‘ dětmi nesrovnatelně více, mají totiž spoustu zájmových aktivit. Socializace znamená naučit se komunikovat a vycházet s jinými. Nemusí to být nutně prostřednictvím kontaktů se spolužáky.“

Dětská psycholožka Eva Kneblová však varuje: „Stát nedostatečně kontroluje, zda si rodina nebere dítě do domácího vzdělávání jen proto, že má tendenci ho izolovat od společnosti. Důvodů k této izolaci může mít rodina více. Například se domnívá, že společnost je špatná. Mohlo by jít o rodiče, kteří jsou v sektě, nebo o rodiče, kteří se chytají různých životních stylů, třeba izolovaného života na rodinné farmě. Lze říct, že v současnosti jsou k těmto trendům lidé náchylní.“


A jaké jsou zkušenosti rodičů?

„Doma vzděláváme od narození Filipa, ten ale teď nastoupil do primy církevního gymnázia, Alžbětu, ta je ve čtvrté třídě, a Davida, ten je ve třetí,“ řekla Právu Halena Zvonařová z Plzně s tím, že když Filip přešel na gymnázium, nijak se nepotvrdilo, že by se nedokázal zapojit do kolektivu.

„Nehoní nás pevný časový rozvrh hodin a školního zvonění, jsme svobodnější, ale musíme být i zodpovědní a denně přemáhat svou lenost,“ popisuje výuku ve své rodině.

Hlavní výhody vidí v tom, že děti mají nesrovnatelně více volna na hraní a záliby, protože vlastní učení zabere několikrát méně času než ve škole. „Nemáme téměř žádné prostoje, a navíc i při vlastní výuce jsme spolu jako rodina. Máme více času na budování dobrých vztahů i na řešení výchovných potíží nebo vzájemných sporů,“ vysvětluje Zvonařová.

Podle ní je kontrola ze strany státu dostatečná. „Zodpovědnost za zdárnou individuální výuku nese ředitel školy podobně jako za výuku ostatních učitelů v klasických třídách. Pokud se objeví nějaké problémy nebo podezření, má možnost zasáhnout,“ tvrdí.

Kde hledat informace www.domaciskola.czwww.volny.cz/domvzd