Přestože Charta práv osob s autismem říká, že má každý právo na dostupnou a přesnou diagnózu, existuje mnoho případů, kdy diagnóza byla určena špatně. Podle prezidenta Světové autistické organizace Pata Matthewse bývají autistické děti často považovány za mentálně postižené, hyperaktivní nebo duševně nemocné.

Autismus je vrozená porucha některých mozkových funkcí. Autista dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá, a jeho duševní vývoj je narušen hlavně ve vztahu ke komunikaci, sociální interakci a představivosti. Autismus doprovází specifické chování - lidé působí dojmem, že žijí ve vlastním světě. Každý rok se v Česku narodí přibližně 200 dětí postižených autismem. V ČR pak žije zhruba 20 000 autistů.

Autismus z 98 procent nelze zcela vyléčit, ale speciální výchovou se dosáhne zmírnění negativních příznaků, které se s nemocí pojí. Jde třeba o agresivitu, sebezraňování, záchvaty vzteku a podobně. Pokud se autistům nedostane zvláštního přístupu, ocitají se v psychiatrických léčebnách nebo jsou vylučováni ze škol, do kterých úrovní svého intelektu patří. Autisté bývají často lidé velmi inteligentní, prvky autismu údajně vykazoval například Albert Einstein nebo Isaac Newton.

Manželé Matthewsovi založili v osmdesátých letech v Irsku domovy pro dospělé autisty. Střediska fungují jako farmy, kde autisté pěstují zeleninu, pracují se dřevem nebo keramikou. Podobná zařízení pro dospělé autisty podle Miroslavy Jelínkové ze společnosti Autistik v Česku chybí. Není dostatek chráněných bydlení ani dílen, které by je zaměstnaly. Zatím je zajišťují převážně nevládní organizace nebo církve. Příkladem může být středisko Diakonie Radost v Merklíně na Plzeňsku, které poskytuje bydlení pro 16 dětí a dospělých trpících autismem.