Článek
V bodovém ohodnocení od nejlepší sedmičky do nejhorší nuly projevila nejmenší všeobecné znalosti britská mládež (2,19 bodu), kterou jen lehce předběhla americká (2,22 bodu). Třetí odspoda jsou Češi (2,51 bodu) a čtvrtí Číňané (2,97 bodu). Naopak nejlépe si vedli Nigerijci (5,15 bodu), na druhém místě jsou Indové (4,86 bodu) a na třetím Brazílie (4,53 bodu). Průměrní jsou Saúdští Arabové, Španělé a Němci.
Největší snahu o pochopení světového dění jevily brazilské (69 procent) a německé děti (61 procent). Naopak nejméně Britové (28 procent) a Američané (30 procent). Spíše za světoobčana než občana své země se považují respondenti ze sedmi zemí, a to kromě Česka, Británie a USA.
Partnerství mezi školami z různých států podpořily nejvíce brazilské děti, v jejichž zemi je tento jev nejméně obvyklý.
Reprezentativnost průzkumu je ovlivněna dostupností internetu, k němuž se v západních státech dostávají již široké vrstvy obyvatelstva ze všech sociálních a vzdělanostních struktur, zatímco v sledovaných rozvojových zemích jsou stále spíše výsadou movitějších a vzdělanějších lidí. Anglofonním národům navíc patrně kazí průměr menší ochota studovat cizí jazyky, což je ale dáno i tím, že angličtina je všeobecně rozšířena.