Vědci z Medical College of Georgia sledovali skupinku 163 obézních dětí ve věku kolem jedenácti let po dobu tří měsíců. Rozdělili je do tří skupin, první neměla žádnou fyzickou aktivitu po skončení školy, druhá cvičila či si živě hrála alespoň 20 minut každé odpoledne po škole a třetí činila to samé 40 minut.

Po třech měsících byly děti testovány a prokázalo se, že skupina hrající si denně aktivně 40 minut měla výrazně lepší schopnost sebeovládání, plánování a organizování svých aktivit i školních povinností ve srovnání s ostatními skupinami. Jejich kognitivní funkce se zlepšily o čtyři body na škále měření. Skupina hrající si denně dvacet minut vykazovala zhruba poloviční zlepšení.

Na matematické schopnosti a čtení nemá aktivita dětí žádný vliv

V matematických schopnostech k výraznému zlepšení nedošlo u žádné skupiny, stejně tak se nezlepšily dovednosti ve čtení.

Skenováním mozku se navíc podařilo vědcům zjistit, že cvičící děti mají vyšší neurální aktivitu v čelních oblastech mozku - oblastech zodpovědných za řízení výkonných funkcí.

Aktivně si hrající děti rovněž ztratily za tři měsíce až dvě procenta tuku, což je poměrně hodně vzhledem k tomu, že u nich nedošlo k žádné úpravě jídelníčku.