Porodnice nestíhají zvládat nápor rodiček, natož tak novopečeným rodičům v klidu poradit, co si s uzlíčkem štěstí počít dále. Ne všechny maminky a tatínkové jsou od začátku hned zruční, a tak hledají, kdo by jim řekl co a jak. Rady kamarádek jsou sice určitě dobře míněné, ale ne všechny správné. A od dob našich rodičů se už také mnohé změnilo. Pomoci může - a to ještě dříve, než se miminko narodí - porodní asistentka.

Tato služba, tedy speciální předporodní kurzy či asistence odbornice přímo doma po porodu, je u nás stále vyhledávanější. Jednou z asistentek s mnohaletou zkušeností přímo z porodnice je Eva Barešová (40), která má pracoviště na pražském Černém Mostě.

Jejími kurzy, kde se například učí, jak správně dýchat při porodu či jak držet kojence, aby se mu neublížilo, nebo jak zvládnout případný chaos v porodnici, procházejí ročně stovky maminek, a občas už i tatínků. Ona a její tým spolupracovnic denně křižují Prahou a okolím s kufříky nabitými potřebami pro péči o kojence i maminku a především se zásobou praktických, ověřených rad.

Vyvrátí dogma

Na kurzech vám třeba vyvrátí zažitá dogmata, například o délce kojení.

Nejlepší strava pro miminko je mateřské mléko, zdůrazňují asistentky, a optimální je kojit plně do půl roku a dále třeba až do dvou let; ne maličké odstavit po dvou měsících. Asistentky přitom ukazují, jak kojence přirozeně vést k tomu, aby se dobře přisál, a varují před dudlíky a lahvičkami - jsou sice pohodlné, miminkům je dávají už v porodnici, jenže pak se jim nechce pít od maminky.

Nesrovnávejte

Účastníci kurzů získají spoustu užitečných rad, například o výživě. Také dobře působí na psychiku, což je důležité vzhledem k tomu, že s blížícím se porodem u řady žen narůstají obavy, které bývají často způsobené nedostatkem nebo naopak přemírou informací.

A tak konstatování "hlavně nesrovnávejte sebe a své miminko s ostatními, neboť hodně věcí je individuálních" určitě vnáší do nové rodinky tolik potřebný klid.

Začalo to článkem v novinách

Začalo to novinovým článkem. Eva Barešová, tehdy sestřička s třináctiletou praxí v pražské porodnici u Apolináře, přemýšlela, co bude po třech mateřských dělat dál. Třísměnný provoz v nemocnici už pro ni se třemi dětmi nebyl to pravé, ale zároveň se nechtěla vzdát svého oboru.

"Před šesti lety jsem se v novinách dočetla o kolegyni ze Zlínského kraje, která pracovala jako terénní porodní asistentka. Zavolala jsem jí a vyrazila na třídenní stáž. Ta práce mě nadchla natolik, že jsem se rozhodla, že budu totéž dělat v Praze, kde nic takového nebylo," vypráví usměvavá Barešová.

Péče přímo doma

Pak už začala činit všechny kroky pro to, aby se práci terénní porodní asistentky, která pečuje o maminku s miminkem po návratu z porodnice přímo u ní doma, mohla věnovat.

Nejprve musela získat registraci. Ta v případě tohoto povolání ve zdravotních službách nahrazuje živnostenský list. Dále požádala o tzv. svolání výběrového řízení o úhradu péče ze zdravotního pojištění. Nešlo o nic jiného, než aby si maminky mohly nechat její péči uhradit z pojištění. "Trvalo to asi půl roku, než se podařilo uzavřít smlouvy s prvními pojišťovnami. Nebylo jich však moc. Například s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou mám smlouvu teprve od letošního února," popisuje Barešová.

Udělá si čas řešit problémy

Jakmile byly smlouvy s pojišťovnami, pustila se do práce a začala navštěvovat čerstvé maminky. Ty často po návratu z porodnice potřebují zkontrolovat a ošetřit případná zranění, ale také prohlédnout miminko nebo jednoduše poradit, jak ho správně nosit, kojit či koupat.

Práce porodní asistentky je ale jiná než péče u lékaře či gynekologa. "Maminka má třeba problémy s bolestivě popraskanými bradavkami. Já se snažím najít takové řešení, aby kojit mohla, a přitom se její poranění zahojila. Musím ale zjistit příčinu, proč k popraskání došlo, jestli je to špatnou technikou, maminka nabízí prs špatně nebo je třeba problém na straně miminka. Na to všechno potřebuji čas," vysvětluje Barešová.

Poprvé i několik hodin

První návštěvy doma trvají i dvě hodiny, protože novopečení rodiče si často nevědí rady i se spoustou dalších věcí. "Někde mi ale nestačí ani tři hodiny," usmívá se. Takových návštěv přímo o rodičů miminka mívá zhruba kolem sta do měsíce. Pojišťovny proplatí tuto péči jedné mamince celkem třikrát.

"I když maminky řadu věcí učíme na předporodních kurzech, stejně si toho k péči o miminko moc nepamatují," dodává Barešová.

Batolení

Kromě návštěv u maminek Barešová zároveň v posledních letech vedla předporodní kurzy pořádané různými mateřskými centry. A protože z nich vyplynulo, že maminky mají zájem i o další věci spojené s miminkem, rozhodla se před dvěmi lety založit své vlastní Centrum pro těhotenství, porod a mateřství ANAHITA v Praze 9 na Poliklinice Černý Most, jako nestátní zdravotnické zařízení.

Zde kromě praktické přípravy na porod vede Barešová laktační poradnu, probíhají tady také kurzy cvičení s těhotnými i maminek po porodu, během kterých mají zajištěné pro svá miminka hlídání.

Zvláště oblíbená jsou podle Barešové cvičení s kojenci a batolaty, tedy s dětmi od tří měsíců do tří let věku, nebo plavání kojenců. To je možné absolvovat už od šesti týdnů až do šesti měsíců. Kromě toho zde probíhají také různé jednorázové kurzy o výživě batolat či masáži kojenců. "Zájem o tyto kurzy neustále roste. Nejde jen o to, že se rodí více dětí, ale maminky jsou dnes vzdělanější, hledají si informace a my přizpůsobujeme kurzy jejich potřebám," říká Barešová.

Útulno

Denně se tak v Centru ANAHITA protočí na kurzech cvičení s dětmi zhruba padesát maminek se svými ratolestmi. Týdně - což je obvyklá frekvence jednotlivých kurzů - se tady v nich vystřídá na tři sta žen.

O chod centra se stará celkem devět lidí: pět porodních asistentek, dvě dětské sestry a dvě fyzioterapeutky. Otevřeno tady mají od 9 do 18 hodin, podle aktivit. Panuje tady vlídná atmosféra, všichni mají dost prostoru pro své aktivity, maminky i miminka, a nikdo se tady na ně nemračí, ani když po sobě zanechají třeba haldu drobků.

Zkrátka pohoda

Ve velké vstupní místnosti si mohou maminky totiž v klidu nakrmit své děti, ale i samy si pochutnat na těhotenském čaji či bezkofeinové kávě. Ve víceúčelovém sálu se cvičí nebo relaxuje na balónech či s kojícími polštáři a hudbou.

Velkou výhodou je místnost s vanou, kde se učí kojenci plavat, a ordinace. Oblíbený je doplňkový prodej různých pomůcek ke kojení, porodu či následné péči. Například kojící polštář, odsávačky mateřského mléka nebo olejíčky.

"Myslím, že se mi podařilo vybudovat dobré jméno, lidí neustále přibývá, vytíženost je už téměř stoprocentní, a proto potřebujeme zvýšit kapacitu," hodnotí situaci po dvou letech od založení centra Barešová. Chce se proto rozrůstat.

Neodmítáme!

Zároveň roste i poptávka po návštěvách maminek s miminky doma. "Občas skutečně máme co dělat, abychom je všechny stihly uspokojit. Ale nikdy je neodmítáme, vždy přijedeme," zdůrazňuje Barešová. V Praze je totiž podle jejích vlastních slov nejspíš jediná, které má smlouvu na poporodní péči s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Počet konkurentů odhaduje Barešová na pět až sedm. Poptávka po službách v předporodní a poporodní fázi ovšem dramaticky roste. Kromě účasti na kurzech si mohou maminky sjednat v centru také individuální přípravu na porod, která může probíhat i doma. Nebo se domluvit na doprovodu porodní asistentky přímo do porodnice.

Krušné začátky

Ne vždy to ale bylo tak růžové. Na první rok a půl od založení centra Barešová nevzpomíná zrovna ráda. Musela investovat do vybavení - nových podlah, vybudování vany, nákupu šatních skříněk, pomůcek na cvičení. Celkem za několik set tisíc korun, které představovaly rodinné úspory.

Jedině auto si pořídila na leasing stejně jako vybudování internetových stránek. "Začátky byly krušné, všechno jsem dotovala z rodinných úspor a doufala, že se to povede. Teprve letos v půli roku se to překlopilo a téměř po dvou letech nemusím už doplácet na provoz," dodává s úlevou Barešová.

Nervy na pochodu? Ty tady nenajdete

Její spokojenost se odráží i u jejích pracovních kolegyň. Žádné nervózní pokukování po hodinkách, když otázky těhulek přesáhnou délku trvání kurzu, nebo snad nevrlé utěšování, když miminka při hlídání pláčou.

"Většina zaměstnankyň jsou bývalé sestřičky, které jsou rády, že mohou pracovat v oboru, a zároveň jsou samy také zkušenými maminkami s dětmi. Navíc si mohou tady také do jisté míry organizovat svůj čas. Vědí, kdy mají pro své děti zajištěné hlídání a kdy se mohou věnovat naplno práci, a podle toho se střídají," uzavírá Barešová.