"ČR patří se skandinávskými zeměmi, Belgií a Rakouskem k těm státům EU, kde se lidé často rozvádějí. U nás se rozpadá prakticky každé druhé manželství," upozorňuje Anna Šťastná ve studii zabývající se vlivem rozvodů na životní dráhu dětí, kterou vydal Sociologický ústav.

Neúplné rodiny patří spíše k sociálně slabším. Zbylý rodič nemá často peníze na špičkové vzdělání svých dětí.

Ty většinou nemohou navštěvovat drahé zájmové kroužky a provozovat finančně náročné sporty. Na druhé straně rozvod vede děti k větší samostatnosti.

Rozvod vždy dítě zatíží

Rozvod klade náročné požadavky na dítě i tehdy, je-li šetrný a oba rodiče se snaží, aby dopady na psychiku jejich ratolesti byly co nejmenší. Klidná ovšem řada rozvodů rozhodně není.

Rodiče "přes dítě" chtějí toho druhého zničit, či potrestat za to, že se manželský svazek rozpadl. Zejména tam, kde se vyskytuje domácí násilí, reagují děti na zažitá traumata agresivitou, nebo se naopak stávají obětmi šikany a trpí psychickými poruchami. V dospívání pak mají sklon napodobovat zažitý vzorec násilného partnerského chování.

Zejména dívky z rozvedených rodin se snaží rychle provdat a z původní rodiny odejít. Hledají citovou oporu u kohokoli, kdo by je mohl mít rád. Brzkým sňatkem unikají z neutěšené reality, chudoby a nedostatku, nebo se nesnášejí s novým partnerem jednoho z rodičů.

"Rychlé, neuvážené svatby citově nevyzrálých žen jsou pak zdrojem rozvodů, protože mladí lidé do manželství vstupují nepřipraveni, ani neumějí zvládat partnerské problémy vzájemnou komunikací," uvádí se ve studii.

Nejlepší prevencí je funkční rodina

Děti z rozvedených rodin také v dospělosti nezřídka preferují tzv. život na hromádce. Vliv na jejich životní postoj mají i opětovné sňatky rodičů. Vznik nové rodiny, kde se často sejdou "dvoje děti" - původní a nového partnera či partnerky.

"Nejlepší prevencí před problémy je funkční rodina, kde panují harmonické vztahy. Rodiče by neměli zapomínat, že láska dětí, vzájemné dobré vztahy nemohou být výsledkem povelů, soudních příkazů a rozhodnutí. Nedají se vysoudit, naordinovat ani vynutit," shodují se psychologové.