Děti jsou tabákovému kouři vystaveny téměř neustále. Tři čtvrtiny z nich dýchají tabákový dým v jiném prostředí než doma a čtvrtina dětí oslovených v Global Youth Tobacco Survey dokládá, že kouří většina jejich přátel.

Většina rodičů nepřestane kouřit ani po upozornění lékařem, že jejich závislost velmi škodí zdraví jejich dětí. Často se obhajují, že nekouří doma, ale na balkóně, za zavřenými dveřmi. Jak dokázala jiná švédská studie, i tak byl nikotin v těle dětí přítomen v dvojnásobné míře než u dětí nekuřáků.

Důsledkem tohoto stavu pak nejsou pouze nemoci způsobené pasivním kouřením, ale také mnohem vyšší náchylnost dětí k závislosti. Kouřící rodiče jim totiž předávají genetickou výbavu, která potomkům z padesáti procent zajišťuje větší pravděpodobnost, že se jednou stanou na nikotinu závislí.

Přesto pouhá dvě procenta rodičů kvůli zdravotním problémům svých dětí přestane s kouřením. To doložili britští lékaři, kteří rodiče - kuřáky dětí s astmatem poučili o nebezpečí pasivního kouření. Bohužel na rozhodnutí rodičů skoncovat se svojí závislostí to nemělo téměř žádný vliv.

Důvodem může být jednak psychika rodičů, pro něž by hlavní motivací mohlo být až ohrožení vlastního zdraví, jednak také abstinenční příznaky při odvykání kouření. Ty je ale v současné době možné do velké míry potlačovat moderními prostředky pro léčbu závislosti na nikotinu, které může předepsat každý lékař.