Učitelé prvního i druhého stupně během vyučování často narazí na problém emocí a jejich významu. Učí děti pojmům jako jsou empatie, neboli vcítění se, ale také dalším sociálním interakcím. Na druhém stupni by již žáci měli být schopni definovat více než sto slov spojených s určitým pocitem, např. opuštěný, pyšný či příjemný.

Tohle vysvětlování a povídání o lidském cítění má u dětí pomoci vybudovat určitý hodnotový systém a předejít depresím či šikaně. Jenže podle profesorky Kathryn Ecclestoneové uvádění slovníku emocionální zranitelnosti zvyšuje pocity deprese u dětí.

"Vkládání slovníku emocionální zranitelnosti do výuky je jako podpora procítění přesných pocitů deprese a beznaděje, se kterými se předpokládá, že umíme zacházet. Aktivity zaměřené na emocionální pohodu podporují v každém pocit, že musí vyhledat odbornou pomoc," tvrdí Ecclestoneová.