Článek
Miluj bližního svého - Arlington Road, tahle spojitost mi vyskočí jako první, svérázný český distribuční název sedm let starého, 70% thrilleru s Bridgesem a Robbinsem. Jsa Jeffův i Timům fanoušek, musím to vědět. Ne láska k osobě blízké, vůně člověčenství, ale hollywoodský biják. Ding-dong, bim-bam. V epoše, kdy užasle zírám v narolničkované vitríně místního Tesca na robotického tyranosaura s dálkovým ovládáním, zlevněného bratru z šesti na tři litry, není divu. Když jsem byl docela malinké miminko, ještě menší než naše Julie a měl nějakých 5% současné váhy + cca 150% rozumu, vznášel jsem se nad postýlkou jako ptáček, jako pterodactýlek. A to nebyl sen, žádná představa, přání otcem myšlenky, ani náhodou!
Levitoval jsem si, gravitace negravitace. Dnes bych spíš udělal důlek do podlahy. Proplaval jsem celé noci a každou chvíli si skáknul na svou původní planetu. Číst myšlenky, být neviditelný a zbožňovat maminčin prs samozřejmost! To už je let, jejda. V roce 2006 jsem zatr-sakr viditelný, ale mléku znovu uvykám. Coby surovina na kakao(jami!) pro cácorky kus té bílé vody lednička v žaludku pokaždé má. A miluji bližního? A co teprve nebližního? Máte rádi lidi? Už jsem se v tom párkrát povrtal, ale nedá mi to. Skrze to listopadové ding-dong. Všechny ty kecičky o sounáležitosti a charakteru. Většině lidstva je tatáž většina vyjma jich samých a jejich nejbližších celkem slušně ukradená. Co mi je do vás sakra! Někdo vám umřel?
Jej, pech, ale ani jsem ho neznal, tak co bych vám kecal do kapsy soustrasti, překousnout to budete muset beztak sami, tak si nic nenamlouvám. Je to pár hodin, co volali z nemocnice - můj tatínek, včera odvezený záchrankou, má "jen" zápal plic, snad, v danou chvíli dobrá zpráva, vzhledem k možnostem. To má jeden rázem jasno, kdo je bližní! Soused by mě nebolel. Ding-dong.
Kolega v rachotě tvrdil, že s tím levitováním je to jakože fakt. Fakt fakt. Děcko ale roste, uvyká dospělákovskému normálismu a nadlidské schopnosti vyšumí, prý. Chtěl jsem být superhrdina se supervlastnostmi a chtěl bych i dnes. Zkoušel jsem ale plavat vzduchem a ani prd, nohy mi vězí 100% na zemi. Nebruslil jsem a neplaval pár let. Ani ve snech už to není ono, straší mě ukradená taška s doklady, zaspání a pád z útesu, jaj! Ding-dong.