Síla každodenního pohybu

Odborníci z Cooperova institutu pro výzkum aerobiku v texaském Dallasu sledovali dvě skupiny 235 lidí. První cvičila sestavy, které měly zlepšit jejich kondici a preventivně působit proti civilizačním chorobám. Druhá skupina měla být jen méně líná. Tedy chodit do schodů a nevozit se výtahem, kus cesty do práce ujít pěšky, sami si posekat trávu na zahradě atd.

Když vědci vyhodnotili po dvou letech výsledky nejrůznějších testů a vyšetření, byla na tom druhá skupina lépe než ta první, i když ani ta na tom nebyla špatně. Ukázalo se ale, že uměle vytvořené cvičební programy, které lidé absolvovali třikrát týdně, nemají na tělo tak pozitivní efekt jako přiměřený a hlavně každodenní pohyb.

Se zajímavým zjištěním přišel i nizozemský vědec Klaas R. Westerterp. Po několik dní monitoroval pomocí přenosných přístrojů tělesnou aktivitu 16 mužů a 14 žen celých 24 hodin. Ti, kteří absolvovali intenzívní hodinové cvičení třikrát týdně, strávili pak ve zbytku dne delší dobu na pohovce než ti, kteří chodili na každodenní procházky rychlou chůzí. Také si snáze zdůvodňovali nájezdy do lednice.

Znovu se potvrdilo, že přiměřená a hlavně pravidelná aktivita je pro lidský organismus zdravější než nárazová cvičení, která absolvujeme několikrát týdně. Ale i ta jsou zase neporovnatelně lepší než pouhé vysedávání u televize.

Odborníci doporučují, abychom se při hubnutí snažili zvýšit množství každodenního, takzvaného rutinního pohybu. Když jezdíme do zaměstnání autem, máme podle nich zaparkovat radši dál a do zaměstnaní se projít. Když jezdíme hromadnou dopravou, tak bychom měli vystoupit třeba o dvě stanice dřív a zbytek dojít pěšky. Každý den o něco svižněji, a pokud možno i na větší vzdálenost. Stejně dobré je chodit do schodů místo jezdit výtahem (opatrní musejí být lidé s velkou nadváhou nebo s artrózou kolenního, případně kyčelního kloubu).

Místo telefonování po podniku můžeme za kolegy zajít osobně. Místo vybírání novin ze schránky je lepší si pro ně zajít do trafiky. Na nákup drobných věcí nebo na vyřizování různých záležitostí ve svém bydlišti můžeme jezdit na kole. Vynalézavosti se meze nekladou.

Odborník namítne, že jde o hezké proklamace, ovšem na spalování tuku má rutinní pohyb jen minimální vliv. A bude mít asi pravdu. Tento pohyb většinou není správně intenzívní a dlouhý (déle než 20 minut), aby se vyčerpala pohotovostní zásoba cukrů a organismus začal získávat energii štěpením tělesných tuků.

Nemá tedy pro hubnutí žádný smysl? Má. Jednak nám pomáhá udržovat v dobrém stavu svaly, šlachy i klouby, ale hlavně přispívá k tomu, že neztrácíme svalovou hmotu, a nezmenšuje se tak náš bazální metabolismus. Tedy kalorie, které jsou nutné k chodu našeho těla a které spalujeme, třeba i když spíme.

Rutinní pohyb nás navíc pomáhá udržovat v relativně dobré kondici a zdraví, takže pak lépe zvládáme i větší fyzickou zátěž při sportování. Díky tomu si je obvykle víc užijeme, víc nás baví a máme i větší šanci, že u něj vydržíme.