"Mezi základní druhy sexuálního obtěžování patří vulgárně a sexuálně podbarvené vtipy a řeči, narážky na soukromý život, ukazování erotických časopisů, lechtivé esemesky a e-maily, nechtěný tělesný kontakt a někdy i znásilnění," vyčíslují Alena Křížková, Hana Maříková a Zuzana Uhde, které jsou autorkami analýzy Sexualizovaná realita pracovních vztahů.

Nejedná se tedy o nevinné úsměvy či zakoupenou kytičku o narozeninách, kterou věnuje kolega z práce. Ženy se s obtěžováním setkávají častěji než muži. Na vlastní kůži ho pocítilo nebo takové případy ze svého pracoviště zná 28 procent ekonomicky aktivních žen. Osobní zkušenost s tím mají i čtyři procenta mužů a dalších 18 procent zná nějaký případ ze svého okolí.

"Řada případů sexuálního obtěžování však není statisticky podchycena. Ženy se s tím často nechtějí svěřit, dokonce ani anonymně. Prostě negativní skutečnost vytěsní z paměti," konstatuje analýza.

Je to prý výmysl zakyslých žen

Sexuální obtěžování je nejčastější v zemědělství a průmyslových podnicích. Dále na těch pracovištích, kde je žen menšina a chybí tedy přirozený korektiv nejrozšířenějšího mýtu, že ženy vděčně přijímají a vítají sexuálně orientované chování, namířené vůči nim. Nemalá část mužské populace je přesvědčena, že obtěžování je výmysl zakyslých žen.

"Normální ženské to mají rády, aspoň se o ně někdo zajímá. A zákony vůči harašení jsou nesmysl. Pomůžu ženě do kabátu, řeknu, že jí to sluší, a hned mne udá," zní častý názor. Také někteří manažeři tvrdí, že by byli pro smích, kdyby vydali ve své firmě vyhlášku proti sexuálnímu obtěžování. Argumentují hlavně tím, že by to vymýtilo příjemné pozornosti ze strany mužů vůči ženám a zničilo atmosféru na pracovišti plnou jemného flirtu.

"Základním měřítkem, kdy se jedná o pozornost a kdy je to nežádoucí obtěžování, je říci si, jak by se vám líbilo, kdyby se někdo takto choval vůči vaší manželce či osmnáctileté dceři," oponuje podobným názorům Marie Macháčková z Informačního poradenského centra ROSA, které pomáhá obětem násilí. "Zdálo by se vám to tak veselé a nevinné, kdyby někdo vaší dceři nabídl, že ji zaměstná pouze v případě, že s ním bude mít poměr, či vaší manželce posílal oplzlé maily?" ptá se Macháčková.

Nejčastější řešení výpověď z práce

Veřejně odmítnout takové pozornosti je přitom v Česku problematické. A to přesto, že sexuální obtěžování je zaneseno v českém právním systému. Například Zákoník práce za ponižování lidské důstojnosti považuje i nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, jež ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Obdobně tento jev postihuje také zákon č. 361/2003, o služebním poměru. Podle psychologů se sexuálního obtěžování nejčastěji dopouštějí lidé, kteří chtějí uplatnit svou moc, mají problémy s normálními mezilidskými vztahy, řadu komplexů či nenávidí ženy. Řešení v největším počtu případů spočívá v tom, že zasáhnou rodinní příslušníci nebo dá oběť v práci výpověď.

Jen minimum firem má totiž jasně daný kodex chování, které sexuální obtěžování netoleruje, a manažeři dbají na to, aby se na pracovišti prostě nevyskytovalo. "Člověk, který se odváží prohlásit, že se mu takové jednání nelíbí, získá nálepku ničitele kolektivu, nedůtklivce, který nerozumí legraci. Otevřená kritika nevhodného chování je velmi často důvodem k tomu, že se manažeři snaží takového člověka velmi rychle odstranit z kolektivu," konstatuje analýza.