Už při mateřské se Alice musela otáčet kvůli absenci otce. Ten na děti přispíval minimálně a velmi nepravidelně. Kvůli práci se z Moravy přestěhovala do Prahy. Po nocích pracovala na brigádách, což stejně nestačilo, tudíž svou situaci řešila půjčkami. Na bydlení, na dětské tábory, na doktory...

Špatné rozhodnutí

Což se po čase neukázalo jako nejšťastnější řešení, nicméně paní Alice nevěděla, jak jinak to řešit. „Platila jsem v ten čas nájemné jak za byt v Praze, tak na Moravě, jelikož jsem plánovala se na Moravu opět vrátit. Zároveň kvůli svému měsíčnímu čistému příjmu jsem přišla o přídavky na děti a jiné dávky, čímž se zadlužování více a více prohlubovalo,” přiznává.

Z Prahy se tak vrátila na Moravu dříve, než původně plánovala. Jenže situace se nezlepšila. Naopak. V Ostravě je nájemné také drahé, takže po srážce peněz na oddlužení rodině bez otce téměř nic nezbylo. „Stávalo se, že jsem do zaměstnání jezdila stopem, což je nebezpečné. Jenže já nevěděla, co dělat. Měla jsem posledních padesát korun. Mám koupit chleba a jet stopem, nebo co mám dělat? Myslím si, že pro člověka, který pracuje, je to nedůstojné,“ svěřuje se Alice.

„Finančně to bylo natolik neúnosné, chybělo mi na všechno, proto jsem se rozhodla se oddlužit osobním bankrotem,“ vzpomíná dnes už s trpkým úsměvem.

Zdravotní problémy

Náklady na potřeby dětí se začaly zvyšovat nejen kvůli zdravotním problémům. Starší dívka je odmala astmatik a ta mladší začala trpět nočními epileptickými záchvaty. Dcerám pomáhaly ozdravné pobyty, ale byly finančně dost nákladné. Když už nevěděla, kde s dětmi složit hlavu, rozhodla se vrátit se zpět do Prahy, kde skončila v azylovém domě. „Psychicky jsem na tom nebyla dobře,“ vzpomíná.

Jako štěstí z nebes přišla paní Alici nabídka z organizace Women for Women, která jí poskytla podporované bydlení, kde byl nájem jen symbolický a tím pádem si mohla srovnat všechny své dluhy. Zbylo jí i na děti. „Paní Alici jsme poskytli právní služby, zejména pak poradenství a pomoc z důvodu neplacení výživného ze strany otce dětí, a pomocí podporovaného bydlení jsme jí pomohli překlenout náročné období. Kromě zmíněných služeb využívá služeb psychologa a spolu s dětmi se ráda účastní vzdělávacích i zájmových aktivit nabízených naší organizací,“ potvrdila Novinkám rodinná konzultantka Jitka Raichová.

„Zažila jsem krušné chvíle, ale jsem člověk, který se nevzdává. Kdybych touhle reportáží mohla někomu pomoct, chci říct, ať se lidé nebojí zeptat se o pomoc, někdo třeba nabídne levnější bydlení, někomu se svěřit, neuzavírat se...,“ vysílá poselství Alice, maminka dvou dcer právě procházejících pubertou.

Blýská se snad na lepší časy

Alice podstoupila rekvalifikační kurzy, dálkově studuje účetnictví a finance a momentálně nastoupila do nového zaměstnání. Bohužel jí končí podporované bydlení, a tak aktivně shání nový pronájem. „Všechno zlé je pro něco dobré. Naučilo mě to šetřit. Ale lepší je se nezadlužit. Bojím se teď, co bude, jestli zvládnu najít bydlení, které ze své mzdy uplatím, ale věřím v lepší zítřky,“ usmívá se s nadějí.