Článek
Takovou samorostlou princeznou je například Veronika Kubařová z Nejkrásnější hádanky, Tatiana Pauhofová z Čert ví proč nebo Tereza Voříšková z Pekla s princeznou.
Na Štědrý jsme mohli vidět další půvabnou černovlásku Evu Josefíkovou v pohádce Korunní princ. Na Boží hod vánoční uvádí Česká televize premiéru pohádky Svatojánský věneček. Roli princezny Verunky si zahrála opět černovláska Eliška Jansová.
První byla Krasomila
Říká se, že česká filmová pohádka začíná Pyšnou princeznou. A je to pravda. Snímek v režii Bořivoje Zemana, který měl premiéru v roce 1952, zůstává i po více než šedesáti letech symbolem nejen filmové pohádky, ale Vánoc obecně.
Pyšná princezna je navíc výjimečná i tím, že jako jediná z českých pohádek vyvolala ve své době něco, co by se s nadsázkou dalo označit jako skandál. Alena Vránová a Vladimír Ráž v roli krále Miroslava se do sebe během natáčení zamilovali, což by nevadilo, kdyby nebyla Vránová v té době už vdaná za mladého, v té době ještě prorežimního básníka Pavla Kohouta.
Dodejme ještě, že Krasomila nezůstala jedinou princeznou Aleny Vránové – o pět let později se objevila jako Dišperanda v Hrátkách s čertem. Z naší první filmové princezny je dnes aktivní osmdesátnice, kterou můžeme často vídat v televizi i v divadle. Jen ty neustálé dotazy na Krasomilu ji už prý unavují…
Táňa Pauhofová jako princezna Anička. Na snímku s Ivou Janžurovou v roli bylinkářky.
Tmavovlasá Maruška
První princeznou s tmavými vlasy se u nás stala Maruška z pohádky Byl jednou jeden král (1954). Mileně Dvorské bylo během natáčení pouhých čtrnáct, takže je zřejmě dodnes nejmladší princeznou českých pohádek.
Do filmu ji doporučil sám představitel krále Jan Werich, který ji poznal, když si k němu přišla do šatny pro podpis. Při natáčení také dostala od Vladimíra Ráže první pusu v životě… Milena Dvorská ztvárnila později spoustu dalších rolí, ale Maruška zůstala její jedinou princeznou. Právě díky ní se ze studentky zdravotnické školy stala herečka…
Nejslavnější princeznou sedmdesátých a osmdesátých let je bezpochyby Libuše Šafránková. Svou kariéru princezen začala ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973), přestože Popelka si na princeznu vlastně jen „hraje“. S ní přichází na scénu jednak tmavovláska, jednak dívka neprinceznovského charakteru, drzá, temperamentní, navíc si umí jít za svým. Je to ona, kdo prince získá vlastním úsilím a vynalézavostí.
V dalších pohádkách, jakými byly Princ a Večernice, Třetí princ nebo slovenská verze Soli nad zlato, už Libuše Šafránková hrála spíše typické něžné princezny, milé a hodné dívky, čekající, až je princ vysvobodí.
Princezny píšou pohádky
O princeznách z některých velmi slavných pohádek nebylo později příliš slyšet. Co dnes například dělá plavovlasá hrdinka filmu Jak se budí princezny (1977)?
Tehdy sedmnáctiletá studentka Marie Horáková, která představovala princeznu Růženku, sice záhy zmizela z plátna, ale pohádky neopustila. Dnes je pod jménem Marka Míková sama píše, vydala několik knížek pro děti, za které získala Zlatou stuhu, a také hraje loutkové divadlo pro děti.
Tereza Voříšková v pohádce Peklo s princeznou
Podobně jako Míková zakotvila u dětí i jiná známá princezna Vida Skalská-Neuwirthová, tmavovlasá krasavice Bosana zohyzděná velikým nosem ve Třech veteránech (1984). Herečka, kterou jsme mohli vidět také ve Vesničce mé střediskové nebo Goletu v údolí, se věnuje hraní s loutkami a sepsala pro nejmenší také tradiční židovské příběhy.
Další princezna Adélka z pohádky S čerty nejsou žerty (1984), blonďatá Monika Pelcová, se k filmu dostala na poslední chvíli, když onemocněla původní herecká představitelka.
Bylo jí osmnáct let a něžná princezna zůstala její jedinou filmovou rolí. Pracuje jako pedagožka a zůstaly jí hezké vzpomínky na natáčení, kde se zakoukala do Vladimíra Dlouhého, svého filmového ženicha.