„Sovy” trpí depresemi častěji než „skřivani”

”Mezi takzvané cirkadiánní rytmy patří pravidelné střídání spánku a bdění nebo změny tělesné teploty. Na jejich základě odborníci rozlišují dvě základní kategorie, kterými jsou ranní typy často označované jako 'skřivani' či 'ranní ptáčata' a noční typy – 'sovy'. V odborné terminologii se někdy hovoří také o chronotypech,” vysvětluje autorka výzkumu Denisa Janečková.

Vědci za poslední dva roky utvořili tři skupiny studentů podle jejich chronotypu - vedle ranních ptáčat a nočních sov ještě nevyhraněné jedince. Všechny jedince následně porovnali s různými proměnnými – mírou depresivity, kvalitou spánku, zdraví škodlivým chováním či temperamentovými a charakterovými osobnostními vlastnostmi.

„Potvrdily se nám závěry známé z řady zahraničních studií. Noční ptáci jsou na tom ve všech směrech hůře než ostatní chronotypy. Mnohem více kouří, pijí alkohol, kávu či využívají jiné podpůrné prostředky. Také tráví více času u počítače, naopak mnohem méně sportují. Na druhé straně spektra byla ranní ptáčata. U nich se ukázalo, že se snaží vůbec nepít alkohol, často sportují každý den, vyhýbají se kávě,“ upozorňuje doktorka.

Noční typy také hůře usínají. Proto se u nich snižuje i kvalita spánku a spí obvykle méně, než ve skutečnosti potřebují. Důsledkem toho bývají častěji depresivní, podráždění a unavení.

„Spánek je jedna z nejdůležitějších potřeb, které člověk má. Současně ji nejvíce zanedbáváme. Spánkový dluh se kumuluje, lidé už ho nestačí dohnat ani o víkendech. Doufám, že tyto poznatky přispějí ke změnám ve společnosti, například k posunutí začátku pracovní doby či vyučování o hodinu,“ svěřuje Janečková.

Ranní typy se probouzejí v časných hodinách. Vrchol jejich denní aktivity se pohybuje v rozmezí od 9 do 12 hodin, ke spánku uléhají mezi 21. až 23. hodinou. U večerních typů se denní harmonogram posouvá o několik hodin, takže nejlépe fungují ve večerních a nočních hodinách.

Člověk svůj chronotyp vědomě nezmění. Dost často se tak stává jen kvůli přizpůsobení se společnosti.

„Letní čas je škodlivý, měl by se zrušit. I tak sociální režimy neodpovídají přirozeným rytmům části populace,“ uvedla spoluřešitelka práce profesorka Alena Plháková z katedry psychologie.

Cirkadiánní preference se ale mění i s věkem. U mladších osob převládá večerní preference, u starších ranní. Ke změnám dochází zpravidla kolem 50 let věku. Více „skřivanů“ je mezi ženami a dívkami, u mužů je to naopak.