Pokud děti chtějí předejít zklamání, musí rodiče navádět k té správné koupi. Nejlépe dobře zformulovaným dopisem Ježíškovi, který mohou psát až do plnoletosti, aby se vyhnuly překvapením. Dopis má, říkají psychologové, i další hodnotu. Někdy přiblíží rodičům svět jejich potomků, o kterém často nemají ani tušení. Zejména pokud je dětem „už“ přes deset let.

Moderní technologie versus klasika

„S fotbalovým míčem jako dárkem bych se dnes nechytla. Syn nejraději hraje hry na počítači. To je negativní důsledek počítačové éry, stále méně dětí chodí ve svém volnu ven, schází se se svými vrstevníky. Raději spolu mluví přes web kameru,“ potvrdila Právu čtyřicetiletá matka patnáctiletého Jakuba.

„S nostalgií jsme koupili vnukovi figurky indiánů, dokonale provedené,“ řekl Právu šedesátiletý dědeček dvanáctiletého kluka. „Kdo to byli indiáni, já jsem chtěl hobita,“ následovala reakce vnuka.

Podle průzkumu agentury Stem/Mark u mužů v dětství dominovala jako hračka autíčka a dopravní prostředky vůbec. Třetina dnešních otců, uvádí průzkum, vzpomíná především na stavebnice, pětina na míče a sportovní náčiní. Oblíbené byly i vláčky, tříkolky, koloběžky, figurky indiánů či zbraně. V generaci současných matek hrály v dětství hlavní roli panenky.

U třetiny dětí do patnácti let ale v současnosti rodiče jako nejoblíbenější hračku vnímají počítač, konzoli nebo televizi. Tyto moderní hračky předběhly v oblibě zejména u starších dětí autíčka a panenky. Třetina dětí do patnácti let preferuje stavebnici nebo plyšovou hračku. V žebříčku popularity poklesla zvířátka. Oblíbené u čtvrtiny dětí jsou společenské a deskové hry, logické hry, skládačky a hračky na hry „na dospělé“.

Děti zůstávají dětmi

Přes veškerý technický pokrok však děti zůstávají dětmi, i když doba skutečného dětství se z pohledu klasických hraček povážlivě krátí. Pro děti do dvou let je logicky stále nejoblíbenější hračkou plyšák. Své trvalé místo mají i autíčka (třetina dětí do 9 let), stavebnice (třetina dětí do 9 let).

U holčiček v tomto věku dominují panenky. Nástup počítačů a her začíná kolem deseti let, vrcholí u patnáctiletých, potvrzuje studie. Podle expertů je to důsledek nejen technologizace společnosti, včetně vlivu školy, kdy si žáci mezi sebou, ale i se svými učiteli mailují, ale i toho, že počítač se stal již v současnosti v rodinách dětí do patnácti let normální součástí vybavení bytu jako například pračka.

Hračka nenahradí kontakt s rodiči

Podle psychologů však žádná hračka nenahradí kontakt s rodiči, společně strávené chvíle volna, společná dobrodružství, sport a hry.

Kontakt s rodiči totiž pomáhá rozvíjet zájmy dítěte, ukáže mu svět fantazie, ale i morální hodnoty. Současný nástup počítačové generace náct+ je podle psychologů totiž i odrazem toho, že osamělé dítě si vytváří svůj vlastní virtuální svět, ve kterém hledá své kamarády a společníky.

Ostatní hračky totiž vyžadují kooperaci – buď s rodiči, nebo se spolužáky. Právě nízká spoluúčast na hrách je však největší slabinou dnešních rodin.