To proto, že u nich v době menstruace méně klesá množství laktobacilů, které zásadním způsobem ovlivňují správnou funkci pochvy a vytvářejí přirozenou bariéru proti nežádoucím bakteriím.

Zaspali dobu

Studie brněnských lékařů potvrdila podobné výsledky zahraničních studií. Také ty ukázaly, že užívání menstruačních tampónů nezvyšuje riziko poruch poševního prostředí, výtoků nebo návratu potíží vyvolaných sexuálně přenosnými infekcemi. Naopak, spíš ho snižuje.

„Nedůvěru vůči tampónům pociťuje hodně žen, ale i zdravotníků,“ říká doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc., z gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Brně, který výzkum vedl. „Je však nutné zdůraznit, že žijí ze zkušeností starých víc než čtyřicet let. Tampóny se vyvíjejí a zdokonalují podobně jako léky.“

Výsledky studie mají podle něj svou jednoduchou logiku. Když se menstruační krev shromažďuje v pochvě a zvolna vytéká na vnější pohlavní orgány, mohou se bakterie množit snáz, než když tampón nasaje tuto krev ještě v těle ženy.

V horkých letních dnech, kdy se intimní místa často zapaří, může být tento rozdíl markantnější než v normálním počasí.

„Ženy, které užívají jenom menstruační vložky, jsou i poté, co skončí menzes, vystavené vyššímu riziku rozvoje bakteriální vaginální infekce nebo i kolonizace bakteriemi z oblasti konečníku,“ říká odborník. „Nejde o rozdíl nějak dramatický, ale určitě měřitelný.“

Jít s ním do bazénu, nebo radši ne?

Tampóny si oblíbila řada žen, které rády sportují. Umožňují jim větší volnost pohybu. Sportem, u kterého se hodně diskutovalo, jestli jsou při něm vhodné, nebo ne, bylo plavání. V bazénu prý mohou nasáknout vodou a to údajně zvyšuje riziko infekce.

Příznivkyně tampónů tvrdily, že se voda do ženského vnitřku nedostane, jejich odpůrkyně poukazovaly na to, že pochva není vodotěsná. „Malé množství vody se tam může dostat, ale pokud není zdravotně závadná, nemělo by to vyvolat žádné potíže,“ říká docent Unzeitig.

Určitě je však podle něj užitečné, když si žena zavede nový tampón těsně před plaváním a znovu ho vymění hned po něm. Stejný postup lze doporučit i těm, které si ho zavádějí na noc. Není však dobré ho užívat déle než 8 hodin.

Poplašné zprávy

Silné obavy některých žen, že se jim začne menstruační krev vracet zpět do dělohy a odtud pronikne do vejcovodů a do břicha, vyprovokovaly několik lékařů (Schmidt-Elmendorff, Ei le mann, Karnaky) k přesným měřením. Ty vyloučily, že by k něčemu takovému mohlo docházet.

Na internetu se také několikrát objevilo varování, že v tampónech jsou zdraví škodlivé dioxiny a umělá vlákna nebo že do nich jejich výrobci přidávají azbest, aby zvýšily krvácení žen, a tedy i spotřebu tampónů.

Anonymní autoři těchto varování však nikdy svá tvrzení nedoložili žádným seriózním výzkumem nebo argumenty. Přitom je zjevné, že by instituce typu americké FDA při jakýchkoliv vážných pochybnostech energicky zakročily.

Neexistuje také žádná vědecká studie, která by doložila vyšší riziko rakoviny (například karcinomu děložního hrdla) při používání tampónů. To samé platí i pro vyšší výskyt (nemoc, při které se ložiska děložní sliznice objeví v jiných částech pohlavních orgánů nebo i v jiných orgánech). Naopak existuje jedna studie, podle níž je endometrióza mnohem vzácnější právě u uživatelek tampónů.

Nebezpečný syndrom toxického šoku

Před třiceti lety panovalo podezření, že se tampóny podílejí na vzniku vzácného a pro některé uživatelky nebezpečného syndromu toxického šoku (anglická zkratka: TSS).

Ženy, které mu podlehly, užívaly totiž menstruační tampóny. Nikdo nikdy neprokázal souvislost mezi jejich užíváním a TSS. Přesto výrobci změnili technologii výroby, aby zmírnili připomínky odpůrců tampónů.

„V posledních deseti letech už v gynekologické literatuře nenarazíte na výskyt TSS,“ říká docent Unzeitig. „A v České republice nebyl syndrom toxického šoku v souvislosti s užíváním poševních tampónů vůbec nikdy popsán.“