„Ale co když jsou na jednoho mužského ty násilnice dvě?“ nedají se zvědavci odbýt. „Nebo když se k násilnickému činu přidá působení alkoholu, případně nějaké jiné omamující drogy?“ To je pravda, pak i ten největší silák je najednou bezbranný jako malé dítě.

Mezi lidmi je také rozšířená mylná představa, že muž není schopen sexuálního aktu, pokud po ženě netouží. Chyba lávky! Sexuologie zná případy dokonalého ztopoření pohlavního údu jen na základě mechanického dráždění. A to už vůbec nemluvím o případech, kdy u něj nastane paradoxní erekce v důsledku strachu.

Není sporu o tom, že mužský pohlavní hormon testosteron svádí k páchání násilí. Tento hormon bývá samozřejmě zodpovědný za to, že muži před ženami jednoznačně vedou, pokud jde o násilné činy. Ale pozor! Jedná se jenom o případy tělesného násilí za pomoci využití fyzické síly.

Pokud začneme počítat i násilí psychické, rozdíl mezi muži a ženami se najednou stírá.

Až 43 % mužů zažilo někdy v životě sexuální nátlak ze strany ženy.

Slovní nátlak, zastrašování a vydírání jsou doménou obou pohlaví. Výzkum mezi americkými vysokoškoláky nedávno zjistil, že plných 43 % mužů zažilo někdy v životě sexuální nátlak ze strany ženy.

Jednalo se především o snahu muže opít, ale také mu vyhrožovaly ukončením vztahu, sem tam nějaká násilnice pozvedla i zbraň. Dvakrát to byla pistole a jednou dokonce skalpel.

České soudy se zase zabývaly případem středoškolské učitelky, která donutila k pohlavnímu styku svého studenta. Paní profesorka totiž zjistila, že dotyčný spí s její kolegyní, a donucovacím prostředkem pak byla vyhrůžka, že celou záležitost hbitě zveřejní, pokud jí nebude také po vůli.

A teď si můžete představit toho chudáka, když si uvědomil, že se časem přidá třeba ještě třetí pedagožka. Ženské násilí neexistuje výhradně v sexuálních aktivitách. Někdy bývá dokonce i součástí reklamy. Časopis Time uveřejnil jednou zajímavý poznatek z reklamy jakýchsi módních textilních výrobků. Propagoval je snímek ostrého dámského podpatku, který se zabořil do pánského hrudníku. Odbyt inzerovaného výrobku šel dramaticky nahoru.

Ženské spolky, i když nejen ony, proti této brutalitě protestovaly a reklama musela být stažena. Nicméně svého účelu dosáhla. Těmito příklady samozřejmě nechci odvádět pozornost od závažných problémů mužské sexuální agrese. Chtěl jsem jenom zbořit mýtus o zcela neagresívní ženě. A také nesmyslnou představu, že každá agrese musí mít nutně formu tělesného násilí.