Článek
Hudba však nemusí mít jen vyloženě kladné účinky. Podle některých odborníků se například poslech rapu spojuje s vyšší spotřebou alkoholu a drog i s vyšší agresivitou, podobně prý působí i techno hudba a reggae.
Průkopníky léčby hudbou v Česku jsou podle Nešpora Jitka Vodňanská a Jaroslav Skála, kteří ji používali při práci se závislými alkoholiky. "Dobře žiju, abstinuju, a ty taky a ty taky, dobře žiju, abstinuju, a ty taky, je nás moc," zpívá se v legendární Skálově písni.
Hudbu při léčbě závislých využívají prý také v Íránu. Podle Nešpora se tam hudba doporučuje zejména pro pacienty, kteří mají jinak potíž projevit své emoce.
Muzikoterapie je kombinovatelná s jinými formami léčby
Muzikoterapie se může podle Nešpora kombinovat s jinými formami terapií, například s pohybem nebo relaxací. Pacienti prý při relaxaci oceňují i takovou hudbu, kterou dříve neposlouchali. "Po skončení relaxace s Donizettiho skladbou pro harfu a housle řekl důchodce závislý na alkoholu, který vykonával celý život dělnické profese: S tou hudbou je to nějaký lepší," napsal Nešpor.
Využívání hudby v medicíně má dlouhou tradici sahající do starověku. Muzikoterapie se dělí na pasivní (poslech hudby) a aktivní (hraní na nástroj, zpěv). Oba typy se prý často překrývají. V praxi se například používá relaxace navozovaná za pomoci hudby, hudební nebo pohybová improvizace, psaní písní, zamýšlení se nad textem nebo sdílení pocitů ze společného poslechu hudby.