K těmto závěrům došel při svém výzkumu německý parodontolog Wolf-Dieter Grimm společně se specialisty na nemoci oběhového systému z univerzity v Severní Karolíně v USA.

Na úzký vztah kornatění tepen a rozvinutého zánětu dásní, který přechází do parodontózy, upozorňují i výzkumy dalších odborníků. Někteří dokonce mluví o rozvíjející se parodontóze jako o jednom ze spolehlivých ukazatelů zvyšujícího se rizika zužování věnčitých tepen, tedy hlavních tepen zásobujících srdce.

Nesmyslné šmrdlání

Nebezpečí však nepředstavuje jen samotná parodontóza, ale také rozsáhlý chronický zánět dásní, kterým v různé míře trpí mnozí z nás. Takové dásně jsou zarudlé a krvácejí. Jejich hlavní příčinou je špatné čištění zubů: ježdění kartáčkem sem a tam.
Místo něj je zuby potřeba čistit jemným kroužením kartáčku. Správný grif vysvětlí stomatolog nebo zubní hygienistka. Za její služby sice platíme (návštěva většinou stojí od 250 do 500 Kč), zbaví nás však zubního kamene, který zánět dásní často zhoršuje. A věnuje pacientovi daleko víc času, než může kterýkoliv stomatolog.
Také vysvětlí, jak má vypadat správný kartáček a jak si pomocí nitě, případně mezizubních kartáčků čistit mezery mezi zuby. A řadu dalších věcí.

Žijí ze zbytků jídla

Spousta lidí považuje za nesmysl, že by si měli koupit mezizubní kartáčky, nitě, ústní vody, jednosvazkové kartáčky na čištění zadních zubů atd. Vidí v tom jenom tahání peněz z jejich kapes. Pokusím se vysvětlit, proč tomu tak není.

V našich ústech žije asi 600 až 1000 druhů bakterií,“ říká profesor Zdeněk Broukal z Výzkumného ústavu stomatologického v Praze. „Daří se jim hlavně na povrchu zubů a v místech, kde k zubům přiléhá dáseň. Vytvářejí svérázné společenství, které spolu komunikuje.

Když člověk například hladoví, vysílají bakterie z povrchu bakteriím ve spodních vrstvách signál, že je v ústech málo potravy. Tedy zbytků jídla i odumřelých buněk ze sliznic. A měly by proto přibrzdit své množení.“

Vykrmujeme bakterie

Jak rychle se bakterie množí, snadno zjistí každý z nás. Do šesti až dvanácti hodin se na povrchu našich zubů vytvoří různě silná vrstva bílého povlaku (plaku), vytvořeného právě bakteriemi.

Protože jíme obvykle víc, než bychom měli, a naše strava většinou obsahuje hodně sacharidů, daří se jim jako nikdy v minulosti, kdy lidé často mívali hlad nebo museli žít hodně skromně,“ říká profesor Broukal. „Což je důvod, proč své zuby i dásně musíme chránit daleko pečlivěji a intenzivněji. Je však nutné něco o tom vědět.“

Nejlepší pasta

Každou chvíli se objeví reklama na nějakou báječnou vodičku nebo zubní pastu, která dokáže zabránit parodontóze. Ale takové neexistují. Rozumný stomatolog vám řekne, že nejlepší pasta je ta, kterou si dvakrát denně nanesete na zubní kartáček.

Ten by měl mít příhodný tvar a měkké štětiny, které nebudou dráždit citlivé dásně a nutit je, aby ustupovaly a obnažovaly citlivé krčky zubů. Jiná tvrzení, jak důležité jsou tvary kartáčků nebo štětin, jsou komerční nesmysly.

Naproti tomu jednosvazkový nebo mezizubní kartáček, případně nit nám pomůžou odstranit bakterie ze všech míst. Pokud se je nenaučíme využívat, riskujeme tvorbu zubních kazů a zánětů dásní.

Záludné bývá zejména špatné čistění míst, kde okraje dásní přiléhají k zubům. Právě tady se pak za dásněmi vytvářejí kapsy. Když je krouživými pohyby kartáčku správně nevyčistíme, daří se v nich bakteriím. Ty mohou být příčinou chronického zánětu dásní a po několika letech i začínající parodontózy.

Podceňovaný zánět

Většina lidí tento proces podceňuje nebo o něm dokonce ani neví. Chronický zánět dásní má v ČR zhruba 95 % patnáctiletých. Projevuje se zarudnutím dásní, jejich větší citlivostí a krvácením. Postupem doby se zánět zvětšuje a prohlubuje.

Parodontologové spočítali, že plocha, kterou v ústech zabírá, je přibližně velká jako dlaň. Představ -te si, že byste měli někde na kůži zánět této velikosti. Asi by vás pak nepřekvapilo, že představuje pro organismus tak velkou zátěž a může zhoršit nebo vyvolat jiné choroby. Například zmíněný infarkt. Přitom ho lze jednoduše odstranit: správnou technikou čištění zubů.

Málo známý efekt ústních vod

Množství bakterií v ústech nesnižuje jen správné čištění zubů a míst, kde dásně přiléhají k zubům. Snižují ho také dostatečně účinné ústní vody. Při jejich výběru nám poradí stomatologové nebo zubní hygienistky. Tu s chlorhexidinem musíme užívat v předepsaných dávkách a jen po určitou dobu. Pak je nutné udělat přestávku. Jinou, ne tak razantní vodou, je ta s éterickými oleji rozpuštěnými v alkoholu, kterou lze vyplachovat ústa prakticky bez omezení. Ovšem ani u ní neuděláte chybu, když budete míru užívání konzultovat s lékaři.

Vůbec nejčastější chybou je podle zubní hygienistky Evy Budilové z Prahy to, že si lidé nečistí dost důkladně zadní zuby. Na to je nejlepší používat jednosvazkový kartáček, kterým se dozadu dobře dostaneme. Další velmi častou chybou je to, že lidé používají kartáček se zbytečně tvrdými štětinami, který citlivé dásně při každém čistění dráždí. Dásně pak začnou ustupovat a obnaží se krčky zubů, které citlivě reagují na změny teplot.

Správný kartáček by měl:
být měkký, aby nedráždil dásně a neodíral zubní sklovinu
mít malou hlavu, aby se všude dostal
být dostatečně hustý i rovně střižený
být vyměněn po 4-8 týdnech