Prvenství patřilo zdravé holčičce o hmotnosti 3,54 kilogramu a délce 54 centimetrů, která se narodila v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze v Podolí. Matka dítěte se jedenáct let marně snažila o těhotenství. Po umělém oplodnění ve zkumavce byla embrya konzervována po sedm měsíců, dokud u ženy nenastalo léčebně ovlivněné příznivé stádium pro těhotenství. Jedno z rozmražených embryí jí pak bylo implantováno.

Zásadním objevem léčby neplodnosti bylo na konci 70. let oplodnění vajíčka spermií mimo tělo ženy, tedy in vitro fertilizace (IVF), laicky řečeno oplodnění ve zkumavce, a následný přenos embrya do děložní dutiny (embryotransfer). Narození prvního dítěte ze zkumavky Louisy Brownové v roce 1978 bylo impulsem pro vznik a rozvoj asistované reprodukce. Následoval přenos zmrazeného vajíčka, v roce 1993 vývoj metody ICSI, kdy se do vajíčka vpraví pouze jedna určená spermie. Současné metody zmrazování gamet, dárcovství oocytů, mikromanipulace či preimplantační genetická diagnostika zvyšují účinnost asistované reprodukce a úspěšnost léčby neplodnosti.

Tři čtvrtiny zmrazených embyí jsou schopny dále se vyvíjet

Důležitou a nezbytnou součástí komplexu léčby neplodnosti je kryokonzervace, což je zamrazení "přebytečných", ale kvalitních oplozených oocytů (prvojader) a embryí. V programu IVF se většinou po hormonální stimulaci vaječníků získá větší počet vajíček. Po jejich oplození se ženě do dělohy přenášejí obvykle jedno až dvě, maximálně tři embrya. Zbylá embrya pak lze zamrazit a později použít k dalšímu navození těhotenství.

Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek, které brání jejich poškození v průběhu kryokonzervace. Po skupinkách dvou až čtyř kusů jsou uložena do speciálních slámek a při postupném snižování teploty zmražena. Zamrazené zárodky se uchovávají při teplotě -196 stupňů Celsia v kontejnerech naplněných tekutým dusíkem. Při opačném postupu - rozmražení se slámka s embryi zahřívá na pokojovou teplotu, kryokonzervační látky jsou odstraněny a embrya se dají do kultivačních boxů, kde se ověří jejich schopnost dalšího vývoje. Vedle embryí lze snadno zmrazovat i spermie a už i neoplozená vajíčka.

Ne všechna embrya kryokonzervaci přežijí, přesto je však po rozmrazení 75 procent z nich vhodných k další kultivaci či transferu. Pravděpodobnost otěhotnění po přenosu takových embryí (kryoembryotransferu - KET) je obvykle jen o něco nižší než po přenosu čerstvých embryí. Také nebylo dosud prokázáno ani vyšší riziko vzniku vývojových vrozených vad u dětí narozených po KET.

Přibližně deset procent dětí se narodí až po lékařském zákroku

Zmražené zárodky se v centrech IVF uchovávají až pět let. V zahraničí i déle, což potvrzuje případ z roku 1998, kdy se v USA narodilo miminko, které bylo počaté v roce 1989, ale devět let jako embryo "strávilo u ledu".

Přístup k moderní léčbě neplodnosti v Česku zajišťuje přes dvacet specializovaných center asistované reprodukce. Počet cyklů umělého oplodnění se v nich pohybuje okolo 9000 ročně. Každoročně se "ze zkumavky" v Česku narodí více než tři procenta dětí a přibližně sedm procent dětí vděčí za své narození ostatním metodám léčby neplodnosti jako jsou hormonální léčba či chirurgické zákroky. Přesná statistika neexistuje, Národní registr asistované reprodukce funguje od počátku letošního roku.