Dostal se mi do rukou žebříček, podle kterého spálíme při hokeji 5500 kJ, squashi 3800 kJ, jízdě na rotopedech při hudbě a s měnící se zátěží 3500 kJ, fotbalu 2800 kJ, cvičení ve vodě 2-3000 kJ, lezení po skalách, košíkové nebo rekreačním badmintonu 1500 až 2500 kJ, cvičení typu jógy, taj-či nebo pilates 1100 až 1200 kJ a tak dál.

Tohle všechno jsou však jen jakési průměrné údaje, které musíme brát s velkou rezervou. Kdo někdy viděl hrát profíky košíkovou nebo badminton, případně kdo někdy zhlédnul sestavy špičkových sportovců na mistrovství světa v taj-či, ten velmi dobře ví, jak iluzorní jsou podobná čísla. Navíc třeba hokej nevydrží hrát takhle intenzívně celou hodinu ani profesionálové. Nemluvě o tom, že údaje z různých tabulek sestavovaných různou metodikou se velmi často liší. Není proto podstatné, co říkají tabulky, ale co říkáme my. Naše pocity nakonec rozhodnou, ke kterému sportu nebo pohybové aktivitě budeme mít nejblíže.

Nesmyslná dřina

Za týden nebo za dva shodíte 3 až 5 kilo. To nabízejí některé cestovní kanceláře na svých redukčních a rekondičních zájezdech. Jejich účastníci se velmi často pořádně nenajedí a celý den z nich leje pot, jen aby splnili stanovené limity hubnutí.

Bez ohledu na počet shozených kil se většina z nich nemůže dočkat okamžiku, kdy skončí ta nesmyslná dřina, na kterou nejsou připraveni. Ale nejen to. Těší se, jak se vrátí domů a pořádně se po té draze zaplacené hladovce naprásknou všemi milovanými jídly. Co se během pár dní stane s jejich váhou, je celkem zřejmé. Taková honba za shozenými kily je jen fata morgana. Většina lidí se však na ni dá nachytat stejně spolehlivě, jako na výhru ve sportce.

Rozumné dávky i tempo

"Je nesmyslné nedělat celý rok nic a pak se snažit všechno strhnout během jednoho nebo dvou týdnů," říká doktorka Iva Málková, odbornice na hubnutí.

Podobný problém představují podle ní i videokazety s cvičením hvězd amerického showbussinesu, které se u nás dají koupit "Jsou příliš náročné a intenzívní," říká. Většina českých videokazet vychází podle ní z reálných možností českých žen a jsou obvykle lépe udělané. Většinou berou v úvahu zdravotní a další hlediska.

Podle ní je důležité nasadit ze začátku rozumné dávky a tempo. Po třech trénincích začne tělo obvykle snáz tolerovat rozumnou fyzickou zátěž. Lidé pak odcházejí z cvičení s mnohem lepšími pocity. Jejich mozek vylučuje dostatek endorfinů a dalších hormonů dobré nálady, které jim pomáhají lépe zvládat tělesnou únavu.

Šumění moře a palem

"Mužům chutná pivo nejvíc po tréninku," říká doktorka Málková. "A pobyt u moře nebo koupání v něm si ženy užijí daleko víc, když tam cvičí, než když se celý den grilují na pláži. To není teorie, to je praktická zkušenost z rekondičních pobytů třeba v Chorvatsku, na Madeiře nebo na Kanárských ostrovech."

Roli podle ní hraje i prostředí. "Mnoho žen mi řeklo, že si při cvičení doma v duchu představují šumění moře a listů palem, které zažily," říká. "A když jedna z našich cvičitelek prodělávala drsnou onkologickou léčbu, přinesli jsme jí fotku takové palmy do nemocnice. Aby jí pomohla nemoc překonat."

Emoce ve hře

V malé tělocvičně se zrcadly cvičilo asi patnáct žen na rehabilitačních míčích. Zněly jim k tomu taneční hity minulých let. Cvičitelky s fyzioterapeutickým vzděláním, které tento kurz Krajské hygienické stanice Středočeského kraje vedly, mi později vysvětlovaly, že pouhé cvičení na míčích baví ženy mnohem méně, než když cvičí to samé s hudbou. V tom případě snesou i větší zátěž, aniž si toho všimnou.

Není to jediný způsob, jak v lidech probudit emoce. Na dobře dělaných rekondičních nebo rehabilitačních pobytech si lidé vedle cvičení při hudbě mohou vyzkoušet třeba aqua-aerobik, nordic walking, power jógu, cykloturistiku, břišní tanec nebo golf, zkrátka řadu různých aktivit, navíc pod dohledem odborníků, případně i lékařů. "Když se v rámci pobytu poprvé v životě vyškrábou na koně, mají strach," říká Iva Málková. "Po určité době se zklidní a začnou si jízdu užívat. Na konci tréninku se některé z žen nesou na koních jako královny.

A mnohá přiznává, že si splnila tajný sen, ke kterému by při svých tělesných dispozicích jen těžko hledala odvahu." Nejde však jen o zážitky, ale také o to, aby si vyzkoušely, jaký druh přiměřeného sportu nebo cvičení by je mohl bavit do té míry, že ho budou dělat s požitkem a co nejčastěji. Ne proto, že potřebují zhubnout, ale proto, že jim to přináší radost. Shozená kila pak přijdou sama jako jeden z dalších efektů.