Hlavní obsah

Děloha k pronajmutí? V Indii lacino a bez problémů

– BOMBAJ
Právo, Michal Strnad

Před několika lety obletěly svět snímky pákistánských mužů, kterým záda přetínaly dlouhé jizvy po operaci ledviny. Nepodstoupili však transplantaci, naopak - své cenné orgány poskytli za pakatel distributorům, kteří je obratem prodali čekatelům ze Západu za stonásobnou cenu. Některé indické ženy zase dohnala finanční nouze k tomu, že se na devět měsíců staly "továrnou na život" - bohaté páry, které nemohou mít dítě, zaplatí umělé oplodnění v Indii a jejich budoucího potomka jim donosí cizí žena.

Článek

Agentura Reuters informovala o případu Jyoti Daveové, třicetileté matky několika dětí, která za několik týdnů porodí své další dítě. Jenže to si odvezou do USA biologičtí rodiče. "Manžel přišel při práci v továrně o nohy, nemohli jsme si dovolit ani jedno jídlo denně," svěřuje se Daveová., "Tak jsem se rozhodla, že pronajmu svou dělohu."

"Zatímco v USA by bezdětní rodiče za proceduru zaplatili kolem 50 tisíc dolarů, v Indii mohou celou operaci pořídit za pětinu," vysvětluje singapurský lékař specializující se na umělé oplodnění. Dodává, že indická klinika si účtuje kolem tří tisíc dolarů (přibližně 65 tisíc Kč) a náhradní rodička dostane mezi třemi až šesti tisíci dolary. To je na Indii, kde se roční příjem na hlavu pohybuje kolem 500 dolarů, královské bohatství.

"Je to pravda, dělám to pro peníze, ale copak není také pravda, že to prospěje i bezdětnému páru?" ptá se sama sebe Ratuja, jiná náhradní matka z Bombaje. Ženy také argumentují, že "pronájem" lůna je jedním z mála způsobů, jak si mohou vydělat peníze, aniž by porušily přísná společenská pravidla.

Neplodnost, nebo kariéra?

Kritiků této metody se najde dost - některým vadí fakt, že se mateřství ponižuje na ekonomický statek a lze ho koupit jako rohlíky, jiní poukazují na to, že ne všechny žadatelské páry jsou opravdu bezdětné. Některé ženy se prý vyhýbají mateřství, aby neohrozily slibně rozjetou kariéru. Zájem mají především páry z bohatých zemí - ze západní Evropy či ze Severní Ameriky, ale rovněž ze zemí asijských tygrů, například ze Singapuru.

Kolik dětí se narodí náhradním matkám, nikdo přesně neví, doktorka Yashodhara Mhatre z bombajského Centra pro lidskou reprodukci odhaduje, že na světě může tímto způsobem přijít ročně na svět až 600 dětí, přibližně pětina z nich připadá na Indii. Každým rokem se však zájem klientů zdvojnásobí.

V Indii chybí zákon, který by reguloval byznys náhradních matek, kliniky se zatím řídí pouze nezávaznou vyhláškou odborné lékařské komory. Podle ní musejí být zájemkyně o poskytování služeb náhradní matky vdané, mít vlastní děti a splňovat zdravotní kritéria.

Výzkumy britských vědců z Centra pro výzkum rodiny v Cambridgi, prováděné dotazníkem u britských náhradních matek, nezjistily, že by ženy po "odevzdání" dětí biologickým rodičům trpěly trvalými psychickými poruchami. "K určitým obtížím po několika týdnech po odevzdání dětí dochází, ale trvalé problémy jsme nezaznamenali," prohlásila pro Christian Science Monitor doktorka Vasanti Jadvaová. To potvrzuje i odborník na umělé oplodnění Tulsi Patel: "Mnoho náhradních matek se dítěte nezbavuje, naopak- mají pocit, že ho odevzdávají pravým rodičům."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám