Hlavní obsah

Ve Rwandě si připomínají čtvrtstoletí od začátku genocidy

Kigali

V Rwandě si v neděli připomněli čtvrtstoletí od genocidy, která si vyžádala 800 000 obětí především z řad menšinových Tutsiů, které povraždili hutští extremisté. Smutek bude trvat sto dní, uvedla stanice BBC. Během genocidy byla vyvražděna desetina obyvatel Rwandy. Konflikt ve Rwandě se přelil i do sousedního Konga a stál na počátku velké africké války.

Foto: Jean-Marc Bouju, ČTK/AP

Vyhladovělá žena ve Rwandě.

Článek

Masakr v neděli připomínají pietní akce. V poledne se uctily oběti tichem. Při pietním aktu ve městě Gisozi rwandský prezident Paul Kagame spolu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Africké unie Mousou Fakim Mahamtem zapálil na místě, kde leží 250 000 obětí, plamen, který bude hořet sto dní.

Foto: Baz Ratner, Reuters

Zapálení plamene připomínajícího rwandskou genocidu

Přesně tak dlouho trvala genocida, kterou zahájili 6. dubna 1994 extremisté z řad Hutuů, než 4. července Rwandská vlastenecká fronta vedená Kagamem osvobodila hlavní město Kigali.

Když bylo nad hlavním městem Kigali sestřeleno letadlo, jímž letěl prezident Burundi, Hutuové z útoku obvinili tutsijské vzbouřence z Rwandské vlastenecké fronty, která vinu popřela. Hutské milice pak zahájily masakry Tutsiů. Velká část obětí byla posekána mačetami, mnozí pak upáleni v domech a kostelech, kde se snažili ukrýt.

Klíčovou roli v masakru měla mládežnická hutská organizace Interahamwe, která se transformovala v milici. Měla také vlastní rozhlasovou stanici, která šířila nenávistnou propagandu proti švábům, jak nazývali Tutsie, a hovořila o potřebě společného odplevelení země. Mnohdy vraždili muži své manželky a do masakrů byly zapleteni i kněží a jeptišky.

Foto: Corinne Dufka, Reuters

Chlapec ve Rwandě se dívá na těla obětí

Hutuové zabili asi 800 000 menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků vlastního kmene. Část se jich stala obětí hladu. Asi 2,7 milionu lidí uprchlo ze svých domovů do sousedních zemí.

Mezinárodní společenství selhalo

V zemi byly síly OSN i Belgie, ale neměly mandát zasáhnout a většina se jich stáhla, což situaci ještě zhoršilo. Rok po nepříliš úspěšném zásahu v Somálsku se USA a OSN nechtěly pouštět do dalšího afrického dobrodružství.

Francie ustavila v zemi několik bezpečných zón, ale ty pak využili k útěku i svržení hutští představitelé. Paříž čelí i obviněním, že přehlížela signály svědčící o rostoucím napětí i výcvik hutských milicí, které si hromadně nakupovaly zbraně.

Foto: Jean Bizimana, Reuters

lebky obětí genocidy ve Rwandě v muzeu v Kigali

Dlouhý spor Hutuů a Tutsiů vedl k velké africké válce

Napětí ve Rwandě bylo dlouhodobé, menšinoví Tutsiové byli terči útoků i v šedesátých letech po svržení jejich království v zemi. Stouplo v roce 1990, protože Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Ugandy, ustavili Rwandskou vlasteneckou frontu (RPF) a zahájili boj, přičemž dobyli sever země. Příměří podepsané v dubnu 1993, v jehož rámci se v zemi rozdělila moc, dlouho nevydrželo.

RPF pod velením současného rwandského prezidenta Kagameho zasáhla i během genocidy. Hlavní město Kigali osvobodila 4. července. Násilí však neskončilo, RPF čelí obvinění, že poté povraždila tisíce Hutuů, kteří utíkali do sousedního Zairu (dnešní Demokratická republika Kongo).

Protože hutské milice ze Zairu dále útočily na Rwandu, Kigali nařídil jejich pronásledování i tam, kde se ustavilo s pomocí Ugandy Spojenectví demokratických sil AFDLC v čele s Laurentem Kabilou, které svrhlo v roce 1997 zairského diktátora Mobuta Sesse Seka.

Když se Kabila snažil Tutsiů v armádě zbavit, obrátili se proti němu a v roce 1998 se válka rozšířila a zapojily se do ní sousední země. Konflikt skončil v roce 2003, ale střety dál pokračují a do roku 2008 si vyžádaly 5,5 miliónu obětí.

Několik desítek hutských představitelů bylo odsouzeno Mezinárodním trestním tribunálem pro Rwandu v Tanzanii a další byli souzení ve Rwandě.

Francouzský parlament v minulosti připustil řadu chyb své země, přímý podíl Francie na genocidě ale odmítl. V pátek Macron oznámil zřízení komise, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při genocidě ve Rwandě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám