Článek
Dokument se jmény 801 Židů, kteří díky Schindlerovi unikli před holocaustem, byl podle Olwan Prykeové, jedné ze správkyň knihovny New South Wales State Library, nalezen mezi záznamy autora Schindlerovy archy Thomase Keneallyho a výstřižky z německých novin. Zažloutlý strojopisný seznam má třináct stránek. Přišlo se na něj náhodou při prohlídce krabic z Keneallyho pozůstalosti.
„Seznam byl narychlo sepsán 18. dubna 1945, v závěrečných dnech druhé světové války, a zachránil 801 lidí před plynovými komorami,“ řekla Prykeová s tím, že je to výjimečný dokument o pohnuté události.
Dokument ležel v jedné ze šesti krabic s materiálem vztahujícím se ke Keneallyho knize Schindlerova archa, za níž tento australský prozaik získal Bookerovu cenu. Knihovna dokumenty získala v roce 1996.
Román z roku 1982 popisuje příběh vypočítavého Schindlera, v němž se nakonec pohnulo svědomí a riskoval vlastní život, aby zachránil stovky Židů před nacisty. O jedenáct let později příběh pod názvem Schindlerův seznam převedl na plátno hollywoodský režisér Steven Spielberg.
I když kniha i film naznačily, že existoval jeden seznam, ve skutečnosti jich podle Prykeové bylo víc, jak se Schindlerovi dařilo přesvědčovat nacistické představitele, aby jeho pracovníky neposílali do táborů smrti. Seznam nalezený v Sydney prý Keneallymu v roce 1980 dal Leopold Pfefferberg, číslo 173 na seznamu, který měl Keneallyho přesvědčit, aby o něm napsal knihu.
Oskar Schindler
Schindler se narodil v roce 1908 ve Svitavách. Po německé invazi do Polska se mu oportunisticky podařilo získat továrnu na smaltované výrobky v Krakově. S postupem války se mu začali nacistické praktiky zajídat a on začal podplácet režimní představitele a skupovat tak židy, kteří měli putovat na smrt. Až 1200 jich přežilo válku v továrně v Brněnci, kam je dal Schindler převézt. Přesný počet zachráněných není znám.
Schindler se po válce pokoušel znovu podnikat, žil v Argentině a nějaký čas i v Izraeli. Zemřel v roce 1974.