Hlavní obsah

Pákistánská armáda v úterý zaútočila na islámabádskou Červenou mešitu, kde se minulý týden zabarikádovali radikálové a drží tam jako rukojmí ženy a děti. V bojích padlo padesát radikálů a osm vojáků. Útok byla zahájen poté, co selhaly pondělní rozhovory mezi vládou a muslimskými radikály v mešitě.

V bojích o mešitu zemřelo přes 50 lidí

"Je to závěrečná akce k vyčištění místa od ozbrojených militantů," uvedl mluvčí armády generálmajor Wahír Aršad k rozsáhlé operaci podporované obrněnci. "Kolem padesáti militantů je mrtvých," dodal k výsledkům bojů. Zraněno bylo dvacet radikálů a patnáct policistů. Během bojů bylo také zatčeno 24 radikálů, padesát se jich vzdalo. Z mešity se podařilo utéci dvaceti zadržovaným dětem.

Podařilo se také osvobodit padesát žen. V mešitě a sousedící náboženské škole madráse jich mělo být zadržováno několik desítek. Zatím není jasné, kolik lidí opustilo mešitu  ještě před útokem.

Nejvyšší představitel mešity Abdul Rašíd Ghazí řekl, že jeho matka byla postřelena při útoku: "Vláda použila plnou sílu. Je to holá agrese. Mé mučednictví začalo."

Ozbrojeným silám se podařilo ovládnout asi sedmdesát procent komplexu mešity. Ovládla i střechu stavby, ale v jejích podzemních prostorách se setkala s "tuhým odporem" radikálů, kteří používali zápalné láhve a stříleli z pistolí i automatů. Tuhé boje probíhají také v dívčí náboženské škole, která k mešitě přiléhá, a v knihovně. Škola, do které vojáci postupují z mešity, hoří. Na minaretech mají granátomety.

Jednání selhala, vedení mešity neustoupilo

Pondělní jednání o ukončení týdenní krize selhala. Vláda chtěla, aby mohla zadržet hledané lidi včetně cizinců, kteří se měli v mešitě údajně skrývat. To vedení mešity odmítlo. Ghazí i jeho lidé prý raději zemřou jako mučedníci a doufají, že jejich smrt rozpoutá islámskou revoluci. Škola se snažila zavést v zemi islámské právo šaría, ale neuspěla.

"Vracím se velmi zklamán," uvedl po devítihodinových hovorech bývalý premiér Čaudhrí Šudžát Husajn, který stál v čele skupiny vyjednavačů, v níž bylo také několik vysokých muslimských duchovních. "Nabídli jsme mu hodně, ale on není připraven přistoupit na naše podmínky a dohodnout se na dalším postupu," řekl zklamaný Husajn novinářům.

Z madrásy v areálu Červené mešity stoupá dým. Foto: ČTK/AP

V bojích u mešity zemřelo sedmdesát lidí. Do úterního útoku při bojích v mešitě a okolí zahynulo 24 osob, nyní 58.

Červená mešita je baštou radikálů

Červená mešita je od osmdesátých let baštou islámských radikálů v Islámábádu. Založena byla v polovině minulého století. Radikalizovala se v osmdesátých letech, kdy byla jedním z center podporujících mudžáhídy bojující proti Sovětům v Afghánistánu. Podporovala i militantní hnutí Tálibán.

 

Vedení mešity se netajilo ani kontakty s Usámou bin Ládinem, které ale proběhly ještě před útoky z 11. září 2001. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích.

 

Mešita stála i za atentáty na současného prezidenta Parvíze Mušarafa. Její šéf Abdul Rašíd Ghazí byl v roce 2004 obviněn ze spiknutí s cílem zaútočit na prezidenta Parvíze Mušarafa a americké velvyslanectví. V roce 2005 byla mešita prohledána v souvislosti teroristickými útoky v Británii.

 

Mešita také stála za mohutnými protesty proti karikaturám Mohammeda z počátku roku 2006, které otiskl dánský list Jylland Posten. Snahou nejvyšších představitelů mešity bylo zavést v Pákistánu islámské právo šaría a militantní režim podobný Tálibánu. V březnu studenti mešity zadrželi tři pákistánské ženy, které údajně provozovaly prostituci. V červnu na měsíc zadrželi devět Číňanek, které údajně v zemi provozovaly prostituci a rozpoutaly protičínské nálady. Varovala také prodejny videokazet a DVD, aby nešířily západní filmy, jelikož jsou obscénní.

 

Proti mešitě dosud nikdo v Pákistánu tvrdě nezasáhl, protože měla vazby na tajné služby.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků