Hlavní obsah

Nad Afrikou visí hrozba války kvůli vodě z Nilu

Novinky, rei

Nad Afrikou visí hrozba války, uvedl britský list The Times, podle něhož by mohl ozbrojeným konfliktem skončit spor o vodu z druhé nejdelší řeky na světě Nilu. Minulý měsíc země při horním toku řeky podepsaly dohodu zaručující jim větší přístup k vodě. Zároveň dohoda zrušila přes 50 let trvající veto, které mohl Egypt použít, kdykoliv cítil, že jeho přednostní právo na vodu z Nilu je ohroženo.

Foto: Profimedia.cz

Přednostní právo na vodu z Nilu dostal Egypt od Britů ve dvacátých letech minulého století.

Článek

Nil je v severovýchodní Africe hlavním zdrojem vody na více než 6500 kilometrech svého toku. Egypt by bez něj byl sotva obyvatelnou pouští, podobně by na tom byl Súdán a další. Nil zavlažuje zemi, pohání vodní elektrárny. Je zdrojem pitné vody - pro Egypt téměř výlučně a v Súdánu ze tří čtvrtin.

Obě země tvrdí, že mají na vodu z Nilu historická práva, žádná z nich ale nemá pod kontrolou její zdroje.

Velká Británie v roce 1929 ve jménu svých kolonií přidělila Egyptu téměř všechnu vodu z Nilu a právo veta ve věci rozhodování o využití jeho horního toku. Revidovaná dohoda podepsaná o třicet let později přiznávala Egyptu tři čtvrtiny vody, Súdánu zbytek.

Nespokojené země se dohadovaly deset let

Země při horním toku se proti takovému uspořádání minulý měsíc definitivně vzbouřily. Po deseti letech jednání vytvořily novou dohodu, která jim zaručuje větší kontrolu nad vodními zdroji, a zrušily letité právo veta pro Egypt. Dohodu navzdory Káhiře i Chartúmu už podepsala Etiopie, Keňa, Rwanda, Tanzánie a Uganda a chystají se k ní přistoupit Burundi a Demokratická republika Kongo.

Iniciativa vzešlá z nové dohody zemí při horním toku navrhuje zřízení regionální komise, která by v budoucnu rozhodovala, jaké projekty na Nilu jsou přípustné.

Foto: Profimedia.cz

Egypt hrozí, že bude své právo na zastavení veškerých projektů, které by množství vody v řece omezily, bránit soudní cestou. Nicméně podle Timesů je s jeho přednostním právem na vodu z Nilu v praxi konec.

Jedním z projevů toho je květnové zprovoznění nové vodní elektrárny v Etiopii. Tam už loni na přítoku Nilu s finanční pomocí Číny zprovoznili jinou, největší na africkém kontinentě.

Řeka bude muset uspokojit dvojnásobek obyvatel

The Times připomněly varovná slova bývalých egyptských představitelů. Prezident Anvar Sadat před třiceti lety řekl: „Jediné, kvůli čemu by mohl jít Egypt znovu do války, je voda“. Butrus Butrus Ghálí, tehdejší ministr zahraničí a pozdější generální tajemník OSN, zase během hladomoru v 80. letech varoval: „Příští válka v naší oblasti se bude vést o vodu, ne kvůli politice“.

Nynější šéf egyptské diplomacie Ahmad Abúl Ghajt v souvislosti s novou dohodou varoval před překročením mezí a nilskou vodu označil za klíčovou pro národní bezpečnost.

Za rostoucími nároky na vodu z Nilu je mimo jiné populační růst, který je ve zmíněných zemích dvě až tři procenta. To znamená, že voda, která dnes sotva stačí pro 200 miliónů lidí, bude muset v příští generaci uspokojit půl miliardy.

Reklama

Výběr článků

Načítám