Článek
V pondělí pákistánský soud rozhodl, že může být propuštěn na kauci i v posledním případu, který je proti němu veden, v kauze zásahu proti muslimským radikálům, kteří v roce 2007 obsadili Červenou mešitu v Islámábádu. Ve čtvrtek přijeli verdikt sdělit Mušarafovi.
Otázka ale je, zda Mušaraf své nové svobody využije, protože mu opakovaně hrozili, že ho zabijí, uvedla BBC.
Parvíz Mušaraf
Mušaraf byl v domácím vězení sedm měsíců. Mušaraf je obviněn z podílu na vraždě někdejší premiérky Bénazír Bhuttové v roce 2007 a také z podílu na smrti radikálního duchovního Abdula Rašída Gházího, který zemřel téhož roku během obléhání Červené mešity v centru metropole Islámábádu armádou.
Kromě toho je bývalý vojenský vládce Pákistánu stíhán kvůli smrti vůdce povstaleckých separatistů v Balúčistánu Akbara Bugtího při vojenské operaci v srpnu 2006. Rovněž je podezřelý z porušení ústavy a vlastizrady kvůli tomu, že v roce 2007 odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Exprezident veškerá obvinění odmítá jako politicky motivovaná. Zatím ale nebyl obviněn z vlastizrady, jak se avizovalo.
Podle svého advokáta se Mušaraf nebude vyhýbat stíhání v žádné kauze.
Červená mešita je baštou radikálů
Červená mešita je od osmdesátých let baštou islámských radikálů v Islámábádu. Založena byla v polovině minulého století. Radikalizovala se v osmdesátých letech, kdy byla jedním z center podporujících mudžáhídy bojující proti Sovětům v Afghánistánu. Podporovala i militantní hnutí Tálibán.
Vedení mešity se netajilo ani kontakty s Usámou bin Ládinem, které ale proběhly ještě před útoky z 11. září 2001. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích.
Mešita stála i za atentáty na současného prezidenta Parvíze Mušarafa. Její šéf Abdul Rašíd Ghazí byl v roce 2004 obviněn ze spiknutí s cílem zaútočit na prezidenta Parvíze Mušarafa a americké velvyslanectví. V roce 2005 byla mešita prohledána v souvislosti teroristickými útoky v Británii.
Mešita také stála za mohutnými protesty proti karikaturám Mohammeda z počátku roku 2006, které otiskl dánský list Jylland Posten. Snahou nejvyšších představitelů mešity bylo zavést v Pákistánu islámské právo šaría a militantní režim podobný Tálibánu. V březnu studenti mešity zadrželi tři pákistánské ženy, které údajně provozovaly prostituci. V červnu na měsíc zadrželi devět Číňanek, které údajně v zemi provozovaly prostituci a rozpoutaly protičínské nálady. Varovala také prodejny videokazet a DVD, aby nešířily západní filmy, jelikož jsou obscénní.
Proti mešitě dosud nikdo v Pákistánu tvrdě nezasáhl, protože měla vazby na tajné služby.
Mušaraf, který Pákistánu vládl v letech 1999 až 2008, se do vlasti vrátil letos koncem března po téměř pěti letech z exilu, aby kandidoval ve volbách. Volební komise mu ale kandidovat neumožnila a byl zatčen.