Článek
Dnešní rozpočet je třetí pro premiéra Šinzóa Abeho, který se od roku 2012 snaží obnovit ekonomický růst, ukončit deflaci a zároveň zastavit růst zadlužení. Japonsko má nejvyšší veřejný dluh z vyspělých průmyslových zemí, jehož výše je v poměru k ročnímu výkonu ekonomiky více než dvojnásobná. Abeho vládní koalice má v obou komorách parlamentu většinu, takže přijetí rozpočtu v parlamentu je víceméně formalitou.
Výdaje překonávají plán 95,9 biliónu jenů pro tento fiskální rok a odrážejí zejména zvýšení sociálních výdajů a nákladů na armádu. Sociální výdaje, které jsou největší rozpočtovou položkou a rostou především kvůli stárnutí obyvatelstva, se mají podle plánu zvýšit o bilión jenu na rekordních 31,5 biliónu JPY. Výdaje na obranu se zvýší na nové maximum téměř pět biliónů jenů. Abeho vláda se tím snaží reagovat na rostoucí vojenskou moc Číny a vývoj jaderných zbraní v KLDR. Všechny země na Dálném východě mohutně zbrojí a nakupují nejmodernější zbraňové systémy, v případě Japonska jsou to po antiraketách systému aegis stíhačky F-35. Japonsko samo ale má územní spory nejen s Ruskem o Kurily a s Čínou o Senkaku, ale také chce po Jižní Koreji ostrov Tokdo.
Příjmy by ale podle vlády měly vzrůst na 54,5 biliónu jenů, což by bylo maximum za 24 let. Emise státních dluhopisů se mají v nadcházejícím roce snížit na šestileté minimum 36,9 biliónu jenů a nejnižší za šest let bude i jejich podíl k výdajům, který klesne na 38,3 procenta.
Snaha snížit deficit
Abe uvedl, že vláda v novém fiskálním roce směřuje ke splnění jeho slibu snížit primární rozpočtový deficit, který nezahrnuje obsluhu dluhu, na zhruba tři procenta HDP, tedy polovinu úrovně roku 2010/11. Zlepšení je do značné míry důsledkem zvýšených příjmů z daní z firemních zisků, jimž za Abeho svědčí mimořádně uvolněná měnová politika. Vláda plánuje dosáhnout vyrovnání rozpočtu do roku 2020/21.
Ministr financí Taró Aso ale prohlásil, že pokud má být vyrovnaného rozpočtu dosaženo, musí Japonsko podstoupit zásadní reformy jak co do výdajů, tak na poli daňových příjmů. Dodal, že splnit tento cíl bude mimořádně obtížné.
Abeho vláda v dubnu zvýšila daň z obratu na osm procent z předchozích pěti, třetí největší ekonomiku světa to ale srazilo do recese. Vláda proto odložila další plánované zvýšení daně z obratu na deset procent o rok a půl na duben 2017.Aby Abe prosadil změny v ekonomice, loni sám podal demisi a vyvolal předčasné volby. Chtěl dosáhnout vlády bez koaličních partnerů.[celá zpráva]
V letošním roce čeká Tokio růst ekonomiky o 1,5 procenta.