Hlavní obsah

Romka z Ostravy vypovídala v OSN o své sterilizaci

NEW YORK

Romka Elena Gorolová poprvé vypovídala veřejně v sídle OSN, jak ji lékaři ve Vítkovické nemocnici v roce 1990 sterilizovali. Žena si stěžuje ve vysokých diplomatických kruzích i přesto, že tehdy podepsala doklad, ve kterém se zákrokem souhlasila. Nyní prohlašuje, že se tak stalo bez jejího plného vědomí.

Článek

Nyní sedmatřicetiletá žena z Ostravy řekla, že jí po narození druhého syna v roce 1990 lékaři sdělili, že ji ze zdravotních důvodů sterilizovali na základě jejího písemného souhlasu. Gorolová zdůraznila před výborem OSN proti diskriminaci žen, že před porodem nebyla informována, co vše podepisuje, a že navíc byla v tu chvíli pod vlivem sedativ.

Podle Gorolové ji lékaři přesvedčovali o tom, že sterilizace byla nutná kvůli jejímu zdravotnímu stavu. Případné další těhotenství by prý nemusel přežít. V sídle Spojených národů však vyjádřila přesvědčení, že byla sterilizována kvůli svému romskému původu.

Na středečním a čtvrtečním jednání výboru Spojených národů k této otázce byla dále přednesena Stínová zpráva o diskriminaci žen v České republice, kterou vypracovaly společně Liga lidských práv, Evropské centrum pro práva Romů a Gender Studies.

V Česku prý až tisíce sterilizovaných Romek

Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě upozornila, že skutečnost mnohem závažnější, než jak o ní referují vlády ČR a SR. Podle Gwendolyn Albertové, ředitelky nevládní Ligy lidských práv, v době komunismu lékaři rómské ženy přesvědčovali, aby souhlasily se sterilizací, přičemž je varovali, že pokud zákrok nepodstoupí, hrozí jim zdravotní rizika, nebo jim naopak nabízeli finanční výhody. U novějších případu jde o sterilizaci při provedení císařského řezu nebo při potratu.

"Jedná se o jedno z nejvážnějších porušení lidských práv. A (česká) vláda se rozhodla to ignorovat," sdělila ve své zprávě ředitelka nevládní organizace Liga lidských práv Gwendolyn Albertová. Navíc poznamenala, že "rasismus a xenofobie jsou v české společnosti běžné". Počet sterilizovaných Romek na území bývalého Československa odhadla na stovky až tisíce.

Vedoucí české delegace na jednání s výborem OSN Čestmír Sajda podle AP kritizoval výpovědi a obviňování Romek a humanitárních organizací. "Je to falešné. Přehánějí ve všech případech," prohlásil náměstek ministra práce a sociálních věcí Sajda. Česko ve své zprávě pro OSN zdůraznilo, že "v žádném z případů se nepotvrdila nedobrovolná sterilizace".

O problému se v Česku začalo hovořit předloni na podzim, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací Romek. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku. V Evropě žije sedm až devět miliónů Romů, v Česku se hovoří o 200 000 až 250 000 Romů.

Romky protestují, nemocnice se hájí

Zhruba tři desítky romských žen ve čtvrtek protestovaly před Městskou nemocnicí Ostrava proti sterilizaci. Ženy, které zákrok nechtěně podstoupily, shodně tvrdí, že byly nemocnicí špatně informovány o jeho významu. Ženy žádají především omluvu a také případnou finanční náhradu. [celá zpráva]

Podle mluvčí Vítkovické nemocnice Marie Dlabalové zaslala nemocnice ministerstvu zdravotnictví dokumenty k případům deseti žen, které se v minulosti v nemocnici sterilizaci podrobily. Mluvčí tvrdí, že ženy byly řádně informovány. "Můžeme říci, že s těmito ženami soucítíme, že je nám to líto, ale opravdu opakuji, že na těch žádostech je jejich podpis," vysvětlila Dlabalová. Dodala, že v nemocnici se změnil způsob provádění sterilizace, která se nyní neprovádí u porodu, ale až po šestinedělí.

Reklama

Související témata:

Související články

Nucená sterilizace romských žen?

Když byl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v květnu v Ženevě na jednání výboru pro zabránění rasové diskriminace (je to orgán mezinárodní smlouvy...

Výběr článků

Načítám