Článek
„Na naší straně jsou dveře k jednání otevřená,” řekl Stanikzáí, „takže doufáme, že druhá strana přehodnotí své rozhodnutí ohledně vyjednávání.“
K příčině amerického rozhodnutí odejít od jednání Stanikzáí uvedl, že se Tálibán nedopustil ničeho špatného, když při atentátu zahynul i americký voják: „Podle svých vyjádření zabili (Američané) tisíce tálibů. Když zemře jeden (americký) voják, neměli by takto reagovat, protože ani jedna ze stran nevyhlásila příměří.“
Americký prezident se rozhodl stáhnout z vyjednávání a zrušil i tajnou schůzku s vedením Tálibánu v Camp Davidu. Podle něj nemá Tálibán sílu jednat, když nedokáže během jednání přistoupit na příměří.
Atentáty a útoky dál pokračují. V úterý zahynulo při dvou sebevražedných útocích Tálibánu dalších 48 lidí a 80 utrpělo zranění, což v úterý vedlo amerického ministra zahraničí Mika Pompea k vyjádření, že Tálibán „musí začít ukazovat skutečnou oddanost míru“. [celá zpráva]
V srpnu při bojích a útocích zahynulo podle BBC denně v průměru 74 lidí. [celá zpráva]
Odchod tisíců vojáků do 20 týdnů
Podoba vyjednávané mírové dohody není známa, ale americký vyjednavač Zalmay Khalilzad odhalil některé podrobnosti. Počítala prý s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby byla tato středoasijská země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence. V první fázi stahování by mělo během 20 týdnů z Afghánistánu odejít 5400 ze 14 000 amerických vojáků.
Vyjednávač Tálibánu Stanikzáí BBC řekl, že po podpisu dohody by rovněž vstoupilo v platnost příměří mezi Tálibánem a příslušníky zahraničních sil. Příměří by se nevztahovalo na členy afghánských bezpečnostních složek, zdůraznil Stanikzáí. Na 23. září bylo ale podle něj plánované zahájení vnitroafghánského dialogu. S afghánskou vládou Tálibán doposud jednat odmítal, protože ji považuje za loutkový režim v područí USA.
