Hlavní obsah

Češka v Arménii prolomila zákon mlčení o znásilnění

Ženy v Arménii prolomily mlčení kolem sexuálního násilí, které zažívají v této zakavkazské republice. Pomohla jim v tom Češka, která v této zemi žije. Místním médiím se svěřila s vlastní zkušeností, kdy znásilnění unikla jen o pověstný vlásek, napsal arménský server CivilNet. Zveřejněním svého příběhu rozvířila diskusi a pomohla dalším ženám v Arménii prolomit „zákon mlčení“ o znásilnění.

Foto: Koláž Novinky.cz

Ilustrační foto

Článek

„Kritici tvrdí, že jde o feministické spiknutí, protože v Arménii kult znásilnění neexistuje. Jiní však kritizují mlčení, které okolo tohoto zločinu panuje,“ napsal portál.

Češka, představená jen jako malířka Eva, popsala svůj zážitek ze vsi Gugark poblíž města Vanadzor na severu Arménie, kde rok pomáhala jako dobrovolnice. Znásilnění jedním z vesničanů unikla jen těsně.

„Eva uvedla, že vesničané nereagovali na její křik o pomoc a že na ni vyvíjeli nátlak, aby trestní oznámení, které podala na útočníka, vzala zpět, protože 'je to manžel a otec',“ napsal server. Mladá žena se ale rozhodla, že nebude mlčet a od podání trestního oznámení neustoupila.

Evin příběh se podle médií stal v arménské realitě unikátní nejen odhalením problému, pro který bylo příznačné očerňování oběti a popírání skutku, ale i tím, že Češka dokázala přimět arménskou justici k potrestání útočníka, který byl odsouzen na tři roky do vězení.

Případ zveřejnila na sociálních sítích novinářka Lucy Kočarjanová a pod heslem Voice of Violence (volně přeloženo Hlasy o násilí) rozpoutala arménskou verzi kampaně MeToo. Obracely se na ni totiž další ženy s vlastními zážitky se sexuálním obtěžováním, násilím i znásilněním.

Úřady přivírají oči

Jedna žena se jí svěřila, že byla znásilněna, když jí bylo deset let. Pachatelem byl rodinný známý, kterému v té době bylo čtyřicet. Žena uvedla, že nikdy nikomu nic neřekla a důsledkem je, že není schopná mít s muži normální vztahy. „Někdy si přeji, abych byla mrtvá,“ uzavřela svůj příběh. Kočarjanová během dvou prvních červencových dnů zveřejnila více než dvě stovky příběhů.

„Skeptikům, kteří tvrdí, že jde jen o bujnou fantazii, a posměváčkům, kteří si z toho dělají legraci, mohu vzkázat, že právě jejich vinou tyto ženy měsíce a roky mlčely o tom, že se staly oběťmi různého obtěžování, neslušných návrhů, násilí i znásilnění,“ zdůraznila Kočarjanová.

V Arménii za znásilnění hrozí podle paragrafu 138 trestního zákoníku tři až šest let vězení, připomněl server. Dodal však, že postoj společnosti k domácímu a sexuálnímu násilí je shovívavý a v některých případech přivírají oči i úřady.

Reklama

Výběr článků

Načítám