Krejčíř si vyžádal pomoc od pracovníků českého velvyslanectví v Pretorii, podle ČT je to poprvé od jeho útěku z ČR, co se na české úřady obrátil. „My jsme jeho požadavky na zlepšení podmínek ve věznici podpořili a napsali jsme žádost na vězeňskou správu,“ řekla ČT mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová. „On má opravdu malou celu, která neodpovídá standardům OSN,“ dodala.

O Krejčířových stížnostech na podmínky v jihoafrickém vězení minulý týden informovala tamní média. Krejčíř uvedl, že se ho takto jihoafrické úřady snaží zabít, nebo vytvořit takové podmínky, aby se zabil sám. Tvrdil mimo jiné, že žije v cele o ploše 3,9 metru čtverečních, což neodpovídá mezinárodně uznávanému minimu 5,5 metru čtverečních. Stěžoval si na nekvalitní matraci, z níž ho bolí záda, na vězeňskou stravu a na to, že mu byl zabaven počítač a nemůže se tak přes komunikační program Skype spojit s rodinou.

V JAR o vydání ještě nerozhodli

Krejčíř uprchl z České republiky v roce 2005. Pražský vrchní soud mu letos v březnu pravomocně potvrdil za pokus o vytunelování státního podniku Čepro a za řadu dalších činů souhrnný trest 15 let vězení. V JAR čelí Krejčíř podezření také z dalších zločinů včetně vražd a vyšetřován je také kvůli několikanásobnému pokusu o útěk z vězení.

Česko od roku 2007 usiluje o vydání Krejčíře z JAR. Krejčíř se nejprve snažil extradiční proces zpomalit žádostí o politický azyl, ale před dvěma lety tuto žádost stáhl a vydávací řízení tak mohlo pokračovat. Letos jihoafrický soud rozhodl, že Krejčíř může být Česku předán. „Nicméně konečné rozhodnutí musí učinit ministr spravedlnosti Jihoafrické republiky a podle našich informací se tak dosud nestalo,“ řekla Lucie Machálková z tiskového oddělení českého ministerstva spravedlnosti.