V roce 2009, když Mueller stál v čele FBI, přesvědčila americká služba Děripasku, aby milióny dolarů z vlastní kapsy pomáhal financovat pátrací operaci po bývalém agentovi FBI Robertu Levinsonovi, zatčeném v roce 2007 v Íránu, kde pracoval pro CIA.

Na diplomatický pas jezdil do USA

Mueller dostával o operaci průběžné informace, tvrdí server s tím, že misi potvrdilo 12 zdrojů včetně Děripasky, Levinsonovy rodiny a bývalých zaměstnanců FBI.
Levinson se nikdy nenašel a spolupráce skončila v roce 2011, když americké ministerstvo zahraničí nesouhlasilo s íránskými podmínkami za výměnu zadržovaného agenta.

Ruský hliníkový magnát, který podle svého právníka investoval do operace 25 miliónů dolarů, se za svou pomoc dočkal odměny. Oligarcha, který měl kvůli podezření ze spojení s organizovaným zločinem zákaz cest do USA od roku 2006, do země vstoupil v roce 2009 na základě speciálního víza, od roku 2011 se pak do USA dostal nejméně osmkrát na diplomatický pas, ačkoli pro ruské ministerstvo zahraničí nepracoval.

Platí na něho sankce

Děripasku si FBI vytipovalo kvůli podnikatelským aktivitám a kontaktům v Íránu. Američané zároveň chtěli najít zahraničního sponzora operace, protože utrácení peněz v Íránu by mohlo porušovat platné sankce. Pro Děripasku také dříve pracoval Paul Manafort, který později krátce šéfoval volební kampani nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Děripaska později obvinil Manaforta ze zpronevěry. Muellerův tým pak Manaforta viní z praní špinavých peněz a nelegálního lobbingu na Ukrajině.

Děripaska v současnosti čelí americkým sankcím, které USA vyhlásily v rámci široké odvety za nejrůznější „zhoubné aktivity“ Moskvy. Majetek jednoho z nejbohatších Rusů podle dosavadních odhadů poté ztratil téměř polovinu své ceny.

Dva měsíce před americkými volbami se přitom agenti FBI vyptávali Děripasky na složku s údajným kompromitujícím materiálem na Trumpa. Muellerův tým ale ruského magnáta dosud ani nevyslýchal, ani jej z ničeho neobvinil, podotýká server The Hill.