Článek
Erdogan a jeho vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) svolali první zahraniční předvolební shromáždění na 20. května do Sarajeva. Pořadatelé plánují do metropole Bosny a Hercegoviny dopravit deset tisíc Turků z evropských zemí. Ze zmíněných deseti tisíc se mají stát „agitátoři“, kteří budou pro Erdogana a AKP pracovat ve svých „domovských“ zemích.
Prezident měl v úmyslu v rámci kampaně před hlasováním vyhlášeným na 24. června oslovit velké turecké komunity v zemích jako Německo, Nizozemsko či Rakousko.
Právě tito voliči totiž rozhodli o úspěchu loňského referenda o přechodu z parlamentního systému na prezidentský. Tamní úřady mu však agitační shromáždění stejně jako před loňským referendem s odkazem na bezpečnostní důvody zakázaly.
„Vystoupení v rámci turecké volební kampaně jsou v Rakousku nežádoucí, a my je proto nepřipustíme,“ prohlásil rakouský kancléř Christian Kurz, jehož země je silně proti členství Turecka v Evropské unii. Podobná vyjádření slyšel Erdogan už před loňským referendem. Rozhořčila ho natolik, že třeba německou vládu přirovnal k nacistickému režimu, ale nic nezmohl.
Vůdce se neobtěžuje brát si servítky
Autoritářský vůdce, jenž vyhlášení předčasných voleb zdůvodnil tím, že země potřebuje silného prezidenta s rozšířenými pravomocemi, které hlavě státu zaručuje novelizovaná ústava, si vůbec nebere servítky.
Svůj díl „schytalo“ Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE), které vyjádřilo pochybnosti, zda volby budou – kvůli prodloužení výjimečného stavu po neúspěšném puči v roce 2016 a novému volebnímu zákonu z minulého měsíce – svobodné a spravedlivé.
Erdogan ale přes svého premiéra Binaliho Yildirima vzkázal PACE, aby „si hledělo svého“. „Parlamentní shromáždění Rady Evropy žádné volby pořádat nebude, ty se budou konat v Turecku,“ dodal nazlobeně oddaný předseda vlády, jehož funkce po červnovém hlasování podle nové ústavy zanikne.
Největší favorit
Erdogan je bezpochyby největším favoritem hlasování a mnozí analytici očekávají, že bude zvolen už v prvním kole. Vládní AKP půjde do voleb s nacionalistickou Stranou národní akce (MHP), která by sama podle průzkumů jen stěží dokázala překonat desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Dohromady by ale měly mít obě strany pohodlnou nadpoloviční většinu.
Opozice se sjednocuje
Turecká opozice zareagovala na spojenectví vládnoucích islámských konzervativců s nacionalisty podobným protitahem: sociální demokraté podali pomocnou ruku umírněným nacionalistům.
Ty vede stále populárnější politička Meral Akşenerová, nesmlouvavá kritička Erdogana, která podle analytiků bude prezidentovou vyzývatelkou. Sociální demokraté seskupení v hlavním opozičním subjektu, Lidové republikánské straně (CHP), přepustili 15 svých poslanců Straně dobra (IP), kterou bývalá ministryně vnitra Akşenerová založila loni na podzim.
Díky tomu mohou umírnění nacionalisté vytvořit poslanecký klub a stihnout se tak ještě více zviditelnit před volbami. CHP zdůvodnila svůj krok snahou o záchranu demokracie v Turecku. Prezident podle listu Hürriyet označil takové chování v parlamentu za katastrofu pro všechny a oznámil, že svou předvolební kampaň odstartuje v Izmiru, dosavadní baště CHP.
Pojistka pro všechny případy?
Nástup Akşenerové ale může způsobit nejvýše druhé kolo hlasování v prezidentské volbě. Erdogan si totiž podle analytiků pojistil vítězství i změnou v pravidlech hlasování. Prý už nebude nezbytné, aby volební lístky vhazované do uren měly razítko příslušné volební komise.
Opozice i zahraniční pozorovatelé to považují za flagrantní porušení principů transparentních voleb, protože to usnadňuje volební podvody. Ústřední volební komise však uznala za platné volební lístky a obálky, které nebyly řádně orazítkovány, už v loňském referendu.