Z facebookového profilu teroristy vyplynulo, že měl mnoho přátel z kyrgyzského města Oš obývaného Uzbeky. Leží ve Ferganské kotlině, která se táhne až do Tádžikistánu a je podle znalců kolébkou středoasijského islámského radikalismu.

Podle nepotvrzených zdrojů zde pobýval i Saipov, není ale jasné, jak dlouho. V roce 2010 došlo ve městě a jeho okolí ke střetům mezi Kyrgyzy a Uzbeky, které si vyžádaly stovky lidských životů. V témže roce Saipov přesídlil do USA.

Z Oše pocházel i Uzbek Akbaržon Džalilov, jenž letos v dubnu spáchal atentát v petrohradském metru a zavraždil tam 15 lidí. Z Kyrgyzstánu a Uzbekistánu se v posledních letech dařilo získávat pro tzv. Islámský stát mnoho bojovníků. Uzbečtí džihádisté bojují i v PákistánuAfghánistánu.

Pachatal manhattanského útoku Sayfullo Saipov na útěku před policií poté, co najel s pick-upem do lidí a osm jich zabil. Policisté ho střelili do břicha.

Pachatel manhattanského útoku Sayfullo Saipov na útěku před policií poté, co najel s pick-upem do lidí a osm jich zabil. Policisté ho střelili do břicha.

FOTO: Tawhid Kabir, ČTK/AP

Saipov se odlišuje od většiny krajanů tím, že se radikalizoval až po několikaletém pobytu ve Spojených státech. „Imigranti ze Střední Asie se většinou snaží prosadit v podnikání a radikalizace u nich nebývá častá. Ovšem pokud ekonomicky neuspějí, mohou hledat smysl v příklonu k radikálnímu islámu,“ řekla Erica Maratová z americké Univerzity národní obrany.

K radikalizaci uzbeckých muslimů nepřímo přispěl prezident Islam Karimov, který konzervativní muslimy brutálně potlačoval. Zemřel po 27 letech autokratické vlády loni v září ve věku 78 let. Nepřátele režimu nechával mučit ve věznicích i ponořením do vroucí vody, což mnozí nepřežili. Za Karimova se zradikalizovaly některé složky společnosti a vzrostla emigrace.

V Rusku nyní registrují asi dva milióny Uzbeků. Jen zlomek se nechal zverbovat radikálním džihádismem. Je mezi nimi i Uzbek Rachmat.

Loni v prosinci se stal uzbeckým prezidentem Šavkat Mirzijojev, jenž autoritářské sevření společnosti poněkud uvolnil. „Černá listina“ podezřelých z teroru a automaticky za to vyhazovaných z práce byla zredukována z 17 582 osob na 1352. Nová hlava státu očekává, že tím sníží počet nespokojenců, mezi nimiž s úspěchem lovili náboráři Islámského státu.