Článek
Těžké boje, do kterých nasadila armáda i bitevní vrtulníky a speciální síly, propukly, když vzbouřenci pronikli do města, ovládli několik úřadů, kostel, věznici a školu. Některé budovy vypálili, nad dalšími vyvěsili vlajku podobnou vlajce IS. Tisková agentura Amak napojená na Islámský stát pak oznámila, že bojovníci Islámského státu zahájili širokou ofenzívu proti pozicím filipínských vojáků v Marawi.
Podle CNN útočila skupina Maute, která se spojila s teroristickou organizací Abu Sayyafa. První střety propukly, když se armáda pokusila dopadnout Isnilona Hapilona, jenž stojí v čele této skupiny a který slíbil věrnost Islámskému státu.
Obreněný transportér filipínské armády u města Marawi
V bojích už padlo 11 vojáků a 31 vzbouřenců, uvedl mluvčí armády. Není jasné, zda si boje vyžádaly i civilní oběti, ale tisíce lidí z oblasti raději utekly.
Kouř z hořící budovy v napadeném filipínském městě Marawi
Kvůli bojům vyhlásil v úterý filipínský prezident Rodrigo Duterte na ostrově Mindanao obývaném muslimskou menšinou stanné právo a uvedl, že v případě, že by se radikálové pokusili proniknout na ostrov Luzon, nijak by neváhal s rozšířením výjimečného stavu na další oblasti.
Podle prokurátora Josého Calidy na Mindanau proniká na území Filipín mezinárodní terorismus: „To, co se nyní děje na Mindanau, už není dál vzpourou filipínských občanů. Přeměnila se v invazi zahraničních bojovníků. Chtějí udělat z Mindanaa součást chalífátu.“
Filipínští vojáci míří do boje se islamistickou skupinou Maute na Mindanau.
Na Filipínách vždy působili radikálové z Malajsie a Indonésie, ředitelka Institutu pro politickou analýzu konfliktů v Jakartě Sidney Jonesová však řekla BBC: „Je zřejmé, že počty mužů z Indonésie a Malajsie, kteří cestovali na Mindanao, v posledním roce vzrostly. Je klíčové, že vláda připustila, že na Filipínách existuje problém s IS.“
Mluvčí filipínské armády ale prohlásil, že i když jsou skupiny v Marawi inspirovány IS, zatím neviděl „žádný konkrétní důkaz o materiální podpoře ze strany IS“.