Středisko upozornilo, že ačkoli se mezinárodní společenství snaží uprchlickou krizi řešit, tak tyto tzv. vnitřní uprchlíky velkou měrou opomíjí. Podle ředitelky IDMC Alexandry Bilakové je krátkozraké.

„Jestliže neuvažujeme o tom, kde cesty uprchlíků začaly, pak nám nevyhnutelně chybí kus celého problému. Byl by to mnohem strategičtější přístup a investice, pokud přesměrujeme pozornost do zemí původu a skutečně porozumíme hybným silám těchto (migračních) pohybů,“ řekla Bilaková.

Středisko odhadlo, že kvůli ozbrojenému konfliktu a násilnostem opustilo loni své domovy 6,9 miliónu lidí. Nejvíce lidí prchalo před násilím v hranicích Demokratické republiky Kongo, a to 922 000, což proti předchozímu roku představuje padesátiprocentní nárůst. Statisíce vnitřních uprchlíků nadále vyvolávají konflikty v Sýrii (824 000), Iráku (659 000), Afghánistánu (653 000), Nigérii (501 000) a Jemenu (478 000).

V Africe prchají před válkou i hladem

Lidí, kteří byli nuceni se stěhovat kvůli povodním, bouřím, lesním požárům a dalším živelním katastrofám, je více než trojnásobně víc. V polovině všech případů byly důvodem záplavy. Nejvíce lidí v roce 2016 prchalo před přírodními katastrofami v Číně – 7,4 miliónu lidí. Následuje 5,9 miliónu Filipínců a 2,4 miliónu Indů.

Existují ale případy, kdy lidi z domovů vyhnala kombinace obojího, tedy násilí a přírodních pohrom. Takové scénáře se podle IDMC vyskytují hlavně v Africe – v Nigérii, Jižním Súdánu či Somálsku, které sužují války a současně v nich sucho zapříčiňuje hladomor.

Nejvíce vnitřních uprchlíků se tak nevyskytuje na Blízkém východě zmítaném válkami, na něž je upřena mezinárodní pozornost, nýbrž v subsaharské Africe.