Hlavní obsah

Afghánská vláda podepsala mír s řezníkem z Kábulu Hekmatjárem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kábul
Aktualizováno

Afghánská vláda podepsala ve čtvrtek návrh mírové dohody s jedním z nejmocnější vůdců vzbouřeneckých skupin, Gulbulddínem Hekmatjárem. Ten vede fundamentalistickou Islámskou stranu (Hezbe Islámí). Spojené státy toho mocného vůdce, přezdívaného řezník z Kábulu, zařadily na seznam teroristů, což pak udělala i OSN.

Foto: Profimedia.cz

Gulbulddín Hekmatjár na snímku z roku 2001

Článek

Dohoda otevírá Hekmatjárovi cestu k návratu do vlasti i do politiky. Kde se Hekmatjár aktuálně ukrývá, není jasné, spekuluje se, že je v Pákistánu.

Dohodu podepsali šéf kábulské vysoké mírové rady Ahmad Gílání, národní bezpečnostní poradce Muhammad Haníf Atmar a zástupce Hezbe Islámí Amín Karím. Přítomen byl i Hekmatjárův syn Habíburrahmán.

Aby dohoda oficiálně vstoupila v platnost, musí ji podepsat také afghánský prezident Ašraf Ghaní a Gulbulddín Hekmatjár osobně. Žádné datum pro oficiální podpis dohody nebylo stanoveno.

Ďáblův pakt

Podpis se považuje za úspěch afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, který čelí stále větší aktivitě Tálibánu. Dohoda ukazuje, že kábulská vláda je schopna dělat kompromisy, což by mohlo otevřít jednání s táliby, uvedla agentura AP.

Návrh mírové dohody zajišťuje členům Islámské strany imunitu, pokud jde o „politické a vojenské zločiny minulosti” a plná politická práva.

Foto: Rahmat Gul, ČTK/AP

Dohodu podepsali šéf kábulské vysoké mírové rady Ahmad Gílání iprotředú národní bezpečnostní poradce Muhammad Haníf Atmar (vlevo) a zástupce Hezbe Islámí Amín Karím.

Zavazuje také afghánské úřady k propuštění vězňů z řad Islámské strany a k úsilí o odstranění této organizace ze seznamu teroristických skupin vypracovaného OSN. Hekmatjár se bude moci vrátit do Afghánistánu a afghánská vláda mu bude muset zajistit bezpečnost.

Odpůrci dohodu kritizují kvůli tomu, že brutální 69letý vůdce nebude stíhán.

Hekmatjárova Islámská strana působí především na východě a severu země. Vedle Tálibánu a na něj napojené organizace Hakkání patřila mezi tři největší afghánské ozbrojené skupiny bojující proti mezinárodním a afghánským vládním jednotkám.

Symbolický význam

V poslední době ale hrála v bojích jen malou roli a dohoda má převážně symbolický význam, poznamenala agentura Reuters. Poslední větší útok jeho skupina podnikla v roce 2013, když v Kábulu její příslušníci zabili 15 lidí včetně šesti amerických vojáků.

Islámská strana se také přihlásila v roce 2008 k neúspěšnému pokusu o atentát na předchozího prezidenta Hamída Karzáího a k sestřelení vrtulníku se zahraničními vojáky.

Hekmatjár už dříve s vládou jednal o mírové dohodě, která však selhala. Pak opět podpořil Tálibán. Do řad Tálibánu zřejmě přešla i řada jeho bojovníků, protože aktivita skupiny v posledních letech poklesla, což zřejmě souvisí s dva roky dlouhými jednáními.

Je to první významná dohoda Kábulu s povstalci od pádu Tálibánu v roce 2001, napsala agentura AP.

Nechal povraždit tisíce lidí

Přezdívku řezník z Kábulu dostal Hekmatjár kvůli povraždění tisíců lidí v letech 1992 až 1996 během občanské války v Afghánistánu, která propukla po stažení sovětských vojsk.

V letech 1993–1994 a 1996–1997 působil jako afghánský premiér, z Kábulu ho však již v roce 1996 vyhnali tálibové.

Reklama

Výběr článků

Načítám