Článek
Příští měsíc odstartuje loď Šen-čou 11 se dvěma tajkonauty, kteří u laboratoře zakotví. V modulu o délce téměř 15 metrů a průměru něco přes tři metry by měli strávit zhruba měsíc, upřesnila mluvčí kosmodromu. Tajkonauti budou v laboratoři zkoumat například kvantovou komunikaci či záblesky gama záření.
Pro laika je ale zřejmě nejzajímavější, že na palubě jsou i atomové hodiny (měří čas na základě rezonanční frekvence atomů) šanghajské výroby, které se podle státní agentury Nová Čína za miliardu let opozdí o pouhou sekundu. „Jsou to první atomové hodiny na světě, které budou fungovat ve vesmíru. To bude mít vojenské i civilní uplatnění,“ vysvětlil profesor Sü Čen, který na projektu spolupracoval.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
List The South China Morning Post zmínil čínský navigační systém Beidou, který je nyní méně přesný než jeho americký konkurent GPS, podle Süa však nové hodiny výkon Beidou „významně vylepší“.
Vypuštění Tchien-kung 2 je další fází příprav na umístění vlastní čínské stálé vesmírné stanice s kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země. Posledním krokem bude vypuštění Tchienkung 3. Stálá vesmírná stanice by podle plánů měla fungovat kolem roku 2022.
Krátce po 16:00 našeho času vynesla laboratoř na oběžnou dráhu raketa Dlouhý pochod 2F (Čchang-čeng-2F).
V roce 2013 pobývali v kosmu tři čínští astronauti, kteří strávili dva týdny na palubě laboratoře Tchien-kung 1. Ta byla na oběžné dráze od roku 2011 a letos byl její provoz oficiálně ukončen. Tchien-kung 1 se k Zemi postupně přibližuje a podle vědců by měla vstoupit do atmosféry a shořet v ní ve druhé polovině příštího roku.
Čína dýchá na záda Rusům i Američanům
Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volné ho prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci.
Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává. Přesto se na tradiční vesmírné mocnosti rychle dotahuje. V srpnu Čína jako první země na světě vypustila kvantový satelit, který má umožnit komunikaci zajištěnou před hackery a odposloucháváním. Do roku 2024 chce Peking dopravit prvního kosmonauta na Měsíc a na rok 2050 plánuje misi na Mars.
Peking se dušuje, že je jeho vesmírný program mírový, Pentagon se však obává, že některé jeho části jsou nastavené tak, aby v případě konfrontace zamezily ostatním zemím ve využívání vlastních satelitů.