„Chtěla jsem to dítě porodit, abych měla někoho, kdo by mi nahradil jeho otce, s nímž už se spojit nemůžu,” řekla Zara. Byla mezi několika stovkami dívek, které unesli radikálové z Boko Haram na severovýchodě Nigérie během sedm let trvajícího povstání. Rozhodnutí o osudu dítěte ale nebylo v jejích rukou.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Zařin otec se utopil v roce 2010 během povodní, a tak zasáhli její strýcové. Někteří z nich byli neoblomní, potomka islamisty z Boko Haram ve své rodině nechtěli, a trvali proto na potratu. Jiní ale nechtěli dítě trestat za zločiny jeho otce.

Nakonec při hlasování příbuzných o osudu dítěte získali většinu ti, podle nichž si Zara směla dítě ponechat. Syna, kterému je nyní kolem sedmi měsíců, pojmenovala Usmán.

„Celá rodina dítě přivítala,” řekla Zara v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters. „Strýček mu zrovna koupil plechovku instantní kaše,” uvedla.

Unesena ve čtrnácti letech

Když islamisté v únoru 2014 Zaru unesli z rodné vesnice Izge na severovýchodě Nigérie, bylo jí teprve čtrnáct. Muže povraždili, domy vypálili. Ženy, dívky a malé chlapce dali do nákladních aut.

Zařina matka z přeplněného náklaďáku při cestě vypadla. Snažila se ho dohnat, neboť odvážel její jedinou dceru a čtyřletého syna. Vůz směřující do 22 kilometrů vzdálené Bity ale nedostihla.

Poté, co jsem se stala ženou velitele, jsem měla svobodu. Spala jsem, kdy jsem chtěla, a kdy jsem chtěla, jsem i vstávala.Zara

Okolí města Bita, které je nedaleko pralesu Sambisa, bylo tehdy pod kontrolou Boko Haram.

„Jakmile jsme dorazili, řekli nám, že jsme teď jejich otroci,” vzpomíná Zara. Své dny trávila domácími pracemi a studováním zásad svého nového náboženství – islámu. Po dvou měsících ji ale radikálové provdali za Aliho, jednoho z velitelů Boko Haram. Zara se pak přestěhovala do jeho domu.

„Poté, co jsem se stala ženou velitele, jsem měla svobodu. Spala jsem, kdy jsem chtěla, a kdy jsem chtěla, jsem i vstávala,” říká Zara.

„Koupil mi jídlo a oblečení, dal mi všechno, co žena potřebuje od muže,” doplnila s tím, že jí dal i mobilní telefon se svým číslem a na břicho jí nechal vytetovat své jméno.

Ali ji prý také ujistil, že boje brzy skončí a oni se pak spolu vrátí do jeho rodného města Baga, kde spolu budou pokračovat v jeho živnosti – obchodu s rybami. Své rybářské živobytí prý Ali opustil, když nigerijská armáda zabila jeho otce a staršího bratra. Přidal se proto k Boko Haram.

Ali nebyl doma, když nigerijská armáda vtrhla v březnu 2015 do Bity a osvobodila Zaru i desítky dalších žen, které následně odvezla do uprchlického tábora ve městě Yola.

Mobil vojáci zabavili

Zara a Ali si telefonovali, dokud nigerijští vojáci nepřišli na to, že některé z dívek jsou se svými někdejšími únosci stále ve spojení. Mobilní telefony jim pak zabavili a do doby, než se dívky znovu shledaly se svými rodinami, je přesunuli do jiného tábora.

Kdyby bylo po mém, opatřila bych si telefonní číslo, které mi dalZara

Zara nyní žije se svým synem a širokou rodinou daleko od svého původního domova v Izge. Kontrolu nad jejím životem znovu převzali muži z jejího příbuzenstva. Na žádosti o rozhovor se Zarou odpovídají oni, sledují také každý její krok. Pokud by se mohla rozhodnout, raději by žila se svým mužem bojujícím v řadách Boko Haram.

„Kdyby bylo po mém, opatřila bych si telefonní číslo, které mi dal,” řekla. Lituje prý, že se ho nenaučila nazpaměť. Zara ale není naivní a ví, že naděje na shledání s Alim je velmi malá. Až přestane kojit malého Usmána, chce se vrátit do školy, kterou nemohla dochodit. Pak plánuje, že se postaví na vlastní nohy.

„Chci podnikat v odvětví, které je vhodné pro ženu, v oblasti, kvůli které nebudu muset opouštět dům,” říká Zara.

Zvěrstva na obou stranách

Milice Boko Haram v Nigérii a sousedních státech pozabíjely od roku 2009 víc než 17 000 lidí. Téměř 2,5 miliónu dalších muselo kvůli násilnostem opustit své domovy.

Nigérie se spolu s Čadem, Kamerunem, Nigerem a Beninem snaží v rámci mezinárodní mise o síle 8700 vojáků radikály porazit. Přestože armády zaznamenaly řadu úspěchů, nad radikály se jim zatím zvítězit nepodařilo. Skupina Boko Haram se před časem přihlásila k teroristické organizaci Islámský stát (IS).

V červnu 2015 zveřejnila organizace Amnesty International zprávu založenou na několikaletém výzkumu a analýzách, v níž nigerijskou armádu obviňuje z hrubého porušování lidských práv a zabíjení civilistů na severovýchodě Nigérie bez soudního řízení.

Vyzvala také k prošetření chování vojáků, které by prý mohlo naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů.