Zveřejněné výsledky volby jsou předběžné, definitivní budou zveřejněny příští týden. Vybrán byl návrh Kyla Lockwooda s bílým symbolem kapradiny dělícím vlajku diagonálně. Horní pole je černé, spodní modré a v něm je Jižní kříž. Tato verze získala 50,33 procenta hlasů. Druhá skončila obdobná varianta, kdy ale nad listem bylo červené pole.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Právě tento návrh dostal nejvíc hlasů v první volbě, jenomže vítězný návrh si vybralo více lidí jako druhou nebo třetí volbu v případě, že by jimi preferovaný návrh neuspěl.

Hlasů bylo odevzdáno 1 527 042, neplatných bylo 2 476. Referenda se zúčastnilo 48,16 procenta oprávněných voličů.

Postupně vypadly návrh zvaný červený vrchol, černobílá vlajka s maorskou spirálou koru a černobílá vlajka, na které byl jen list kapradiny Cyathea dealbata.

Další návrhy, pro něž mohli lidé hlasovat.

Návrhy, pro něž mohli lidé hlasovat.

FOTO: www.gowt.nz

Premiér John Key podporoval návrh vlajky, kde by byla jen kapradina. „Je to symbol, který se užívá v souvislosti s našimi nejúspěšnějšími sportovními týmy. Má mezinárodní uznání a prestiž. Domnívám se, že je součástí moderního pohledu na Nový Zéland,” prohlásil před rokem. Nakonec ale podpořil vítězný návrh. Zmínil, že neúspěch černého návrhu má více co dělat s módou než s Islámským státem, který používá černou vlajku s bílým arabským textem.

Důvodem změny vlajky je to, že ta stávající jasně poukazuje na vazbu Nového Zélandu na Velkou Británii, jíž byl podřízen. Čtvrtinu stávající vlajky zabírá Union Jack, v modrém poli je pak Jižní kříž.

Stávající vlajka Nového Zélandu

Stávající vlajka Nového Zélandu

FOTO: Profimedia.cz

Nový Zéland by měl rád novou vlajku do roku 2040, kdy uplyne dvě stě let od smlouvy z Waitangi, která ustavila britského guvernéra v zemi a současně uznala právo Maorů na vlastnictví země. Ti současně získali status britských poddaných. Právě tato smlouva se považuje za základ moderního Nového Zélandu.