Nejnovější setkání rozdělených rodin se koná ve dvou vlnách. Schůzky první skupiny probíhají od úterý do čtvrtka, druhá skupina bude mít příležitost popovídat si s příbuznými od soboty do pondělí. Každý účastník má podle agentury AFP právo na šest dvouhodinových rozhovorů s příbuznými z opačné strany hranice.

Desítka vylosovaných Jihokorejců účast odřekla, když zjistili, že už žádný z jejich příbuzných není naživu, nebo kvůli špatnému zdravotnímu stavu. V KLDR zvolil 100 účastníků schůzky tamní režim, přičemž zřejmě vybíral lidi věrné komunistické vládě, uvedla agentura AP.

Dobrovolníci tlačí na vozíku Jihokorjeku, která se bude moci setkat s příbuznými ze severu.

Dobrovolníci tlačí na vozíku Jihokorejku, která se bude moci setkat s příbuznými ze severu.

FOTO: Kim Hong-ji, Reuters

Omezená témata rozhovorů a symbolické dárky

Účastníky schůzky hlavně zajímá, jaký je osud příbuzných na opačné straně hranice. Zcela svobodně se ale tázat nesmějí. Jihokorejci dostali před schůzkou příručku, která je plná příkazů a zákazů. Jsou žádáni, aby se neptali na politické vedení a na životní úroveň v KLDR, napsala agentura Reuters.

Šestaosmdesátiletý An Jun-čun se chce svých dvou mladších sester zeptat, jak zemřel jejich otec. Uvědomuje si však, že by to mohlo být politicky citlivé téma, protože otec byl bohatý statkář, který byl patrně severokorejskému komunistickému vedení trnem v oku.

"Mohu si tak akorát poznamenat datum, kdy moji rodiče zemřeli. Nic víc," říká bývalý učitel základní školy, který ze svého rodného města za války utekl z obavy, aby ho komunistické síly nenaverbovaly do armády či nezabily.

Vzhledem k sankcím OSN vůči KLDR je také omezena cenová výše dárků, která nesmí přesáhnout 100 000 jihokorejských wonů (2120 Kč). An chtěl původně dát každé ze svých sester zlatý náhrdelník, ale šperky také nejsou povoleny, tak jim nakonec veze léky a zubní pastu.

Tragické osudy

Sedmdesátiletá Pak Pok-nam jede do Severní Koreje setkat se alespoň se svými vzdálenými příbuznými. Její matka a tři bratři jsou již po smrti. "Jsem zvědavá, jestli mi budou moci říci o tom, jaký život prožila moje maminka," uvedla Pak. "Už si ji moc nevybavuji," dodala s pláčem.

Částečně ochrnutý sedmaosmdesátiletý Kim U-čong bydlí sám v malém, sešlém bytě v Soulu. Nyní se ale považuje za nejšťastnějšího muže v celé Jižní Koreji. V Diamantových horách se tento týden poprvé od korejské války sejde se svou mladší sestrou.

Jednaosmdesátiletá Kim Čong-he je jediným jeho přímým příbuzným, který je ještě naživu. Byla mezi Kimovými šesti sourozenci jediná dívka. "Střídali jsme se s bratry a doprovázeli ji do školky, protože jsme se báli, aby ji kluci neobtěžovali," vzpomíná Kim U-čong se smíchem. "Řeknu jí, že bychom měli žít co nejdéle, abychom se mohli vidět znovu," dodává. To je ale jen zbožné přání; žádnému Korejci nebylo zatím dovoleno účastnit se podobného setkání podruhé, připomíná agentura AP.

Jihokorejska čeká v hoteu v Sokčcho, až ji odvezou na setkání s příbuznými v KLDR.

Jihokorejka čeká v hotelu v Sokčcho, až ji odvezou na setkání s příbuznými v KLDR.

FOTO: Kim Hong-ji, Reuters

Kim říká, že si s sebou nevzal žádné fotografie, když pár měsíců po začátku války v roce 1950 uprchl do Jižní Koreje. Předpokládal totiž, že se brzy vrátí: "Nikdy mě nenapadlo, že to bude trvat takhle dlouho."

V Jižní Koreji je na seznamu čekatelů na setkání asi 66 000 lidí. Schůzky se ale kvůli pokračujícímu nepřátelství nekonají příliš často. Poslední setkání se uskutečnilo v únoru 2014. To letošní dohodli představitelé obou Korejí v srpnu při sérii jednání určených ke snížení napětí po explozi miny v demilitarizované zóně, která zranila dva jihokorejské vojáky.

V minulosti již se stalo, že byla plánovaná setkání rodin na poslední chvíli zrušena. Doposud se schůzek zúčastnilo asi 18 800 Korejců, kteří měli možnost sejít se se svými příbuznými přímo, a dalších 3750, kteří si s blízkými mohli popovídat prostřednictvím videokonference.