Podle analýzy listu Financial Times z konce roku 2014 válka vyšla už tehdy na bilión dolarů, což je sice méně než 1,7 biliónu, které stál konflikt v Iráku, částka však může dále růst. Už tato suma představuje v afghánských poměrech nepředstavitelnou částku.

Onen bilión znamená, že na každého z třiceti miliónů Afghánců připadlo nějakých 33 000 dolarů (téměř 800 tisíc korun). To představuje 2300 dolarů (zhruba 55 tisíc korun) na hlavu za jeden rok, to je více než trojnásobek aktuálního ročního příjmu Afghánců, který činil v roce 2014 670 dolarů (zhruba 16 tisíc korun).

Nákladnější než Marshallův plán

Jak upozornil americký zvláštní inspektor pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) John Sopko, i s přihlédnutím k inflaci vyšla rozvojová pomoc Afghánistánu na více než Marshallův plán. Zdůraznil, že Spojené státy ani netuší, kolik vojáků, nemocnic nebo škol ve skutečnosti podporují, protože peníze podle SIGAR často jdou neexistujícím osobám.

SIGAR ve zprávě zmiňuje, že náklady na afghánskou vládu činí ročně osm až deset miliard dolarů. Sama přitom vybere na daních jen dvě miliardy. Je tak více závislá na pomoci zvenčí než vláda jakékoli jiné země. Pravda, snížila se úmrtnost kojenců, zlepšil se přístup ke vzdělání a nová vláda se snaží potýkat s ohromnou korupcí.

Žalostný stav armády

Většina peněz však šla na posílení bezpečnostních složek. Přesto podle SIGAR není afghánská armáda ani adekvátně vystrojena. Většina jejích příslušníků nemá zimní oblečení, byť v mnoha oblastech trvá zima sedm měsíců.

Přes veškerou pomoc většina afghánských vojáků a policistů má jen uniformu, nejsou vybaveni protistřepinovými vestami a jezdí v upravených civilních pick-upech s namontovanými kulomety, které nejsou nijak chráněné proti nastraženým náložím ani palbě vzbouřenců. Američané přitom právě kvůli útokům v Afghánistánu vyvinuli speciální obrněné vozy schopné čelit mohutným náložím Tálibánu i přepadům ze zálohy.

Není proto divu, že se afghánští vojáci pohybují především ve městech. Po odchodu zahraničních sil proto podle analýzy zřejmě nebudou schopni udržet města, která získá Tálibán nebo místní vládci.

Proto premiér Afghánistánu Abdulláh Abdulláh už ve středu prohlásil, že krize v Kunduzu ukazuje nutnost setrvání mezinárodních jednotek v zemi: "Pokud tomu dobře rozumím, názor všech (amerických) armádních generálů a představitelů na místě... i našeho bezpečnostního a vojenského vedení je, že je třeba ponechat (zahraniční vojáky v Afghánistánu) i po roce 2016."

O prodloužení mandátu hovořil jako první velitel amerických sil v zemi.