Západoevropské akcie zahájily  středeční obchodování poklesem, a navázaly tak na podobný vývoj na dalších trzích. Vliv mají přetrvávající obavy ze zpomalení tempa růstu čínské ekonomiky, nejhůře si vedou akcie bank a těžařských společností. Panevropský index FTSEurofirst 300 po zahájení vykazoval pokles o 2,6 procenta, podobně jako index akcií v eurozóně Euro STOXX 50.

Index FTSEurofirst 300 v pondělí zaznamenal nejvyšší denní propad od listopadu 2008, v úterý se mu však podařilo vymanit ze ztrát. Vykázal tak růst o 4,3 procenta.

Rozkolísaná Čína

Index šanghajské burzy Shanghai Composite sice po otevření burzy vyskočil o 0,5 procenta, pak ale dvakrát klesl, uvedla agentura Bloomberg. Zůstal stále pod psychologicky důležitou hranicí 3000 bodů. Nakonec ztratil 1,3 procent. Ztráta je však menší, než úterních 7,6 procenta.

Index CSI300, který zahrnuje tři stovky největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, po krátkém dvojím propadu posílil o 0,7 procenta, pak opět oslabil o 0,6 procenta. Pro srovnání– v pondělí index odepsal 8,8 procenta a výrazný pokles pokračoval i v úterý.[celá zpráva]

O něco lépe si vede trh v Hong-Kongu, kde většina indexů ráno posílila včetně indexu Hang Seng Mainland zahrnujícího 100 nejlepších čínských firem. Ten stoupl o 0,9 procenta, nakonec se ale propadl o 0,68 procenta.

Dopad intervence komentoval pro Bloomberg manager portfolia v singapurské společnosti Nikko Asset Management Chia WoonKhie. „Zásah čínské centrální banky nemohl vyvážit ztráty likvidity způsobené oslabením jüanu. Když budeme mít štěstí, čínská ekonomika se začne zotavovat od čtvrtého čtvrtletí.”

Čínské akcie od konce minulého týdne padaly v reakci na nepříznivé údaje z tamní ekonomiky. V pondělí výprodej zesílil, neboť investory zklamalo, že Peking o víkendu neoznámil žádná nová opatření na podporu trhu, a s novou podporou nepřišla vláda ani po pondělních ztrátách. Pád pokračoval i v úterý, po skončení obchodování ale čínská centrální banka snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a zmírnila rovněž požadavky na minimální rezervy komerčních bank. [celá zpráva]

Opatření mají podpořit růst domácí ekonomiky, jehož výrazné zpomalování tlačí dolů ceny čínských akcií a vyvolává obavy po celém světě.

Pán cen komodit

Obavy, že zájem Číny o nákup surovin po desetiletí silného růstu kvůli krizi upadá, poslaly dolů ceny komodit. Čína nyní kupuje zhruba osminu světového objemu ropy, asi čtvrtinu objemu zlata, téměř třetinu bavlny a až polovinu všech hlavních základních kovů. Nakupuje i měď a uhlí. Její kupní síla učinila z této země nedílnou součást globálního obchodu s komoditami, což ovlivňuje vše - od cen až po pracovní dobu zaměstnanců.

Obrovský podíl Číny na těchto trzích však navzdory potížím čínské ekonomiky znamená, že Čína bude v dlouhodobém horizontu dál komoditní trh utvářet, tvrdí ekonomové, které cituje list The Wall Street Journal (WSJ).

Analytici odhadují, že růst poptávky po komoditách v Číně zpomalí, současně se ale domnívají, že ani při slabší poptávce vliv této země na trhu zřejmě nezeslábne.