Přitom pod návrh 70 metrů vysoké futuristické konstrukce připomínající obří cyklistickou helmu či kosmickou loď z Hvězdných válek se podepsala Zaha Hadidová (65), britsko-irácká čarodějka architektury účelnosti a krásy. Měl patřit mezi nezaměnitelné symboly největšího sportovního svátku, jenž se po 56 letech vrací do Tokia.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Skvost měl pojmout 80 tisíc diváků a jeho chladně elegantní oblouky a vzdušná pohyblivá střecha měly ustát i zemětřesení. Právě jeho jedinečná podoba spolurozhodla v září 2013 na 125. zasedání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v Buenos Aires, že se misky vah v souboji s Istanbulem a Madridem převážily ve prospěch hlavního města jediného císařství.

Všechno vyhlíželo nádherně až do okamžiku, než náklady vylétly strmě vzhůru. Původně se držely při zemi na 130 miliardách jenů (25,4 mld. korun), avšak letos na jaře se už hovořilo o 300 miliardách jenů (58,6 mld. korun). Pro srovnání: přibližně stejně velké Ptačí hnízdo pro hry v Pekingu 2007 spolykalo necelou šestinu.

Ve hře závist?

Premiér Šinzó Abe (60), který nad smělou vizí držel do poslední chvíle ochrannou ruku, minulý měsíc zatáhl za záchrannou brzdu. Poté, co odpor sílil i mezi poslanci jeho Lieberálnědemokratické strany, oznámil rozsudek smrti pro dílo Hadidové.

„Naslouchal jsem hlasům veřejnosti i sportovců a přemýšlel o našich možnostech. Musíme se vrátit k rýsovacímu prknu,“ poznamenal s tím, že sumu chce srazit na 180 miliard jenů (35,2 mld. korun). Jinak řečeno, Japonsko dává k ledu nesmyslně drahý a megalomanský návrh a bude hledat cestu, jak zachovat původní design, avšak stavbu zmenšit, a tudíž i zlevnit.

Kancelář Hadidové odpověděla protesty. „Na explozi nákladů se podepsaly rostoucí ceny materiálů a také dopravy, rozhodně ne naše futuristická konstrukce. Nesmím také opomenout vysloveně nepříznivé informování japonských médií,“ nechal se v listě The Guardian slyšet šéfarchitekt Jim Heverin.

Hadidová šla ještě dál. Naznačila, že měla co do činění s uraženou ješitností japonských kolegů. Jejich odpor ztělesnil Fumihiko Maki (85), nositel Pritzkerovy ceny. „Gigantické stavby nejsou pokaždé tím nejvhodnějším řešením. Obzvlášť pokud z nich čiší samoúčelnost,“ uvedl doyen japonské architektury, z jehož dílny vzešla část sportovišť pro hry v roce 1964.

„To, jaké úsilí vyvinuli japonští kolegové, aby mi naházeli klacky pod nohy, mě bolí. Považovala jsem je za přátele nebo přinejmenším za dobré známé. Mohli přece tu hozenou rukavici zvednout a přihlásit se do soutěže. Tak se to zpravidla dělá a byl by to poctivý souboj,“ svěřila se televizi Sky News.

Pořád levnější než Londýn 2012

Role posla špatných zpráv připadla Joširó Morimu (78), někdejšímu premiéru v letech 2000 až 2001 a dnes šéfovi organizačního výboru. „Celkové náklady, včetně výdajů na bezpečnost a dopravu, překročí trojnásobně původní záměry a mohou činit až dva bilióny jenů (391 mld. korun),“ sdělil na tiskové konferenci v tokijském Národním tiskovém klubu.

V přihlášce MOV za kandidáta japonská metropole sumu vyčíslila na 734 miliard jenů (144 mld. korun). „Výstavba nových sportovišť, lifting některých stávajících, a především investice do infrastruktury se nepochybně neudrží sešněrované v původních číslech,“ podotkl list Asahi Šimbun s tím, že především pořízení nových stadiónů, bazénů, hal a velodromu, na jehož krytí se podílejí tokijská radnice a centrální vláda, přetíží původní penězovod.

Mori dodal, že navzdory neočekávanému navýšení nákladů Tokio – stále ještě – zaostává za Londýnem 2012 (v přepočtu 2,5 biliónu jenů) a především za Soči 2014 (pět biliónů jenů).