Afghánská vláda ve středu s odvoláním na zpravodajské informace uvedla, že Umar zemřel v dubnu 2013 v Pákistánu. Úmrtí vůdce Tálibánu předtím oznámil mluvčí afghánské tajné služby Hasíb Sádikí, podle něhož skonal v Karáčí. [celá zpráva]

V prohlášení povstalců citovaném agenturami se uvádí, že "vedení Tálibánu a rodina mully Umara oznamují úmrtí zakladatele a vůdce (hnutí) na (neupřesněnou) nemoc". Prohlášení, které bylo vydáno jménem Umarova bratra mully Abdula Manana a jeho syna Muhammada Jakúba, se také omlouvá za "mnoho chyb, které mulla Umar během své vlády Afghánistánu udělal". Zároveň žádá všechny Afghánce a muslimy o prominutí všech chyb, které mulla Umar udělal jako vůdce Tálibánu.

Tálibán vládl Afghánistánu od roku 1996, než byl svržen v roce 2001 během invaze vedené Spojenými státy.

Jednání o míru se odkládá

Pákistán ve čtvrtek před prohlášením Tálibánu ohlásil, že se odkládá druhé kolo mírových rozhovorů mezi afghánskou vládou a představiteli Tálibánu. Jednat se mělo v pátek v Pákistánu v rámci úsilí ukončit 14 let trvající válku. Kábul počítal s tím, že začne s protivníky jednat o vyhlášení příměří, ale mluvčí Tálibánu se od rozhovorů distancoval.

Odklad následuje den poté, co afghánská vláda oznámila, že nepolapitelný nejvyšší vůdce je už více než dva roky po smrti. Tálibán až dosud zprávy o úmrtí svého vůdce nekomentoval. Nicméně agentura Reuters ve čtvrtek citovala nejmenované velitele hnutí, podle nichž byl Umarovým nástupcem již zvolen jeho dosavadní zástupce Muhammad Mansúr.

Boj o vedení Tálibánu

Předpokládá se, že zpráva o Umarově smrti pravděpodobně zintenzivní boje o moc uvnitř hnutí a zhatí šance na mírový proces, který se i tak zadrhává. Tálibán, usilující o svržení prozápadní vlády v Kábulu, mezitím dobyl další část neklidné jihoafghánské provincie Hílmand, v níž se západní vojáci roky snažili zajistit bezpečí.

Tálibán ovládl části území v celé zemi po stažení většiny sil Severoatlantické aliance na konci loňského roku. NATO po svém odsunu přenechalo úkol potlačit násilí afghánské armádě a policii. V bojích každoročně přišly o život tisíce lidí.

První kolo mírových rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Afghánský prezident Ašraf Ghaní stanovil mírový dialog s Tálibánem za svou prioritu.

Na bojišti v provincii Hílmand bojovníci hnutí podle mluvčího místní policie po dvoudenních bojích ovládli jedno okresní správní středisko, boje však pokračují na předměstích. Očití svědci potvrdili, že po bitvě ležela na ulicích města těla příslušníků vládních sil i bojovníků Tálibánu. Hílmand se již roky jeví baštou islamistů i střediskem výroby opia.