„Je tomu dávno, co jsme začali zmenšovat a diverzifikovat naše prostředky jaderného útočení. Dostali jsme se do fáze, v níž je garantována nejvyšší přesnost nejen pro rakety krátkého a středního doletu, ale také pro rakety dlouhého doletu. Tento fakt nezastíráme,“ uvedla také komise v prohlášení.

Severní Korea rakety středního doletu už testovala, o spolehlivosti střel dlouhého doletu však pozorovatelé pochybují. Pchjongjang nicméně vyslal na oběžnou dráhu družici a diskutovalo se o tom, že tento podnik byl spíše zástěrkou pro otestování raketových technologií.

Náloží mohou mít až patnáct

KLDR by střelami dlouhého doletu mohla ohrozit i americký tichomořský ostrov Guam. Dosud se uvádělo, že na ně ale Severokorejci nemohou jaderné nálože namontovat, protože nezvládli miniaturizaci hlavic.

Nedávno se však objevily odhady, že KLDR už těmito jadernými náložemi disponuje. [celá zpráva]

Jaderných hlavic mohou mít Severokorejci odhadem deset až patnáct. Není to ale potvrzené. [celá zpráva]

Severní Korea také nedávno ohlásila, že podnikla test nové balistické rakety určené pro ponorky. Nejmenovaný představitel jihokorejského ministerstva obrany pak varoval, že KLDR může mít ponorku s balistickými raketami do pěti let ve službě, což představuje vážnou hrozbu, protože v takovém případě by Severokorejci měli možnost zasáhnout celosvětově. Američané však nově záznamy ze zkoušky střely zpochybnili, Severokorejci je podle nich dodatečně upravili.

KLDR se daří pokračovat s raketovým i jaderným zbrojním programem navzdory sankcím OSN.

Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu od konfliktu v letech 1950 až 1953, který skončil jen podpisem příměří, nikoli řádné mírové dohody.